Evžen Kůs

Autor: Evžen Kůs

V říši zvířecích smyslů

V říši zvířecích smyslů

Zrak, sluch, čich, hmat a chuť – to je pět základních smyslů, kterými příroda živé tvory obdařila. Často se ale mluví i o šestém smyslu, který chápeme jako jakousi tajemnou schopnost předvídat hrozící nebezpečí. Obecně se má za to, že oním tajemným smyslem jsou obdařena hlavně zvířata. Jím se vysvětluje zvláštní chování savců a ptáků těsně před zemětřesením nebo při nedávné katastrofě v oblasti Indického oceánu.

Zoologická odpovědna

Zoologická odpovědna

Zoologická zahrada není jen místem, kam se lidé chodí potěšit zvířaty, ale i institucí na niž se denně obracejí lidé s nejrůznějšími dotazy týkajícími se zvířat. Chtějí poradit, jak by měli správně chovat to které zvíře, jiné zase zajímá, jaké velikosti a váhy mohou některá dorůst, kde žijí nebo jak se poznají různé druhy. Volají i zoufalí překladatelé, kteří nemohou najít správný český název, protože i ty nejlepší slovníky včetně výkladových jsou na tom se zoologickým názvoslovím velmi špatně.

Zelené střepy a střípky - Když dva dělají totéž...

Zelené střepy a střípky - Když dva dělají totéž...

Před třemi roky vznikla z iniciativy amerických ochranářských organizací kampaň nazvaná „Nekupujte to!“. Byl to apel na veřejnost, aby lidé nekupovali pochybné prostředky orientální medicíny, turistické suvenýry, kožešiny nebo lovecké trofeje, a přispěli tak k záchraně ohrožených druhů světové fauny

Zoologická odpovědna: kočky – mýty a pověry

Zoologická odpovědna: kočky – mýty a pověry

Přestože nám připadá, že jsou to zvířata dobře známá, mnoho z jejich života nám dost často uniká. Kočky jsou opředeny spoustou mýtů i nesmyslných pověr, jež se tvrdošíjně udržují dodnes, a kočky se bohužel někdy stávají i jejich obětí.

Přežitek, nebo tradice? (2. díl)

Přežitek, nebo tradice? (2. díl)

Býčí zápasy se na počátku 21. století z morálního hlediska stávají přežitkem, to je zřejmé. Je ovšem třeba poznamenat, že korida není jedinou zábavou tohoto druhu. Na podobném principu jsou založeny kohoutí nebo obzvláště surové psí zápasy. Ty jsou ve většině zemí zakázány, o to víc jsou pro určité skupiny lidí přitažlivé.

Přežitek, nebo tradice? (1. díl)

Přežitek, nebo tradice? (1. díl)

KORIDA, TORERO, PIKADOR, MATADOR…slova vyvolávají představy šílících tribun, jezdců na koních, odvážných mužů s muletou a kordem, rozběsněného zvířete a a tmosféry prostoupené pachem potu a krve. Fenomén a kolorit býčích zápasů se v průběhu věků staly součástí evropské civilizace a našly svůj odraz i v kultuře národů, kterým je jinak toto svérázné a krvané divadlo naprosto cizí - a nemusí to vždy být jen podmanivý příběh Carmen.

Válka s mloky?

Válka s mloky?

Není to tak dlouho, co se za ostentativní podpory prezidenta republiky ujal řízení resortu nový ministr životního prostředí. Hned po nástupu nenechal nikoho na pochybách, kterým směrem se ministerstvo bude ubírat. Jeho prioritou bude – životní prostředí. Ovšem ne životní prostředí, jak bývá chápáno, ale životní prostředí především pro lidi.

Smutný úděl mořských obrů - Velryby (2. díl)

Smutný úděl mořských obrů - Velryby (2. díl)

Kytovce považuje lid namnoze za ryby nejen proto, že žijí výhradně ve vodě, jako ryby nemohou vystupovati na zem, nýbrž při povrchním ohledání vyhlížejí pro své člunovité tělo a ploutvovitě utvářené končetiny jako ryby. Budiž však zdůrazněno, že kytovci jsou praví savci: mají teplou krev, dýchají plícemi, mláďata jsou vyživována, přesto že vodní prostředí je tomu na překážku, mlékem mateřským. To napsal o nejpodivuhodnější skupině savců německý přírodovědec Alfréd Brehm.

Smutný úděl mořských obrů - Velryby (1. díl)

Smutný úděl mořských obrů - Velryby (1. díl)

Kytovce považuje lid namnoze za ryby nejen proto, že žijí výhradně ve vodě, jako ryby nemohou vystupovati na zem, nýbrž při povrchním ohledání vyhlížejí pro své člunovité tělo a ploutvovitě utvářené končetiny jako ryby. Budiž však zdůrazněno, že kytovci jsou praví savci: mají teplou krev, dýchají plícemi, mláďata jsou vyživována, přesto že vodní prostředí je tomu na překážku, mlékem mateřským. To napsal o nejpodivuhodnější skupině savců německý přírodovědec Alfréd Brehm.

Tajemný Abú Markúb (2. díl)

Tajemný Abú Markúb (2. díl)

Historie objevu člunozobce je zajímavá a připomíná detektivní příběh. Nevšední vzhled člunozobce, jak o tom svědčí již egyptské kresby a tři tisíce let staré kresby v Zimbwabwe, člověka vždy přitahoval a fascinoval.