Kategorie: Životní styl

Sametové teplomilné plody, které dozrávají postupně během léta. To jsou broskve. Vyšlechtěné plody bez sametového povrchu jsou nektarinky, známe je též pod názvem lysé nebo hladké broskve. Podobně jako meruňka je i broskev peckovice. Stromy, na nichž broskve rostou, se nazývají broskvoně.

Řekne-li se lilek či baklažán, mnozí možná nebudou vědět, že se jedná o plodovou zeleninu, možná že se vůbec jedná o zeleninu. To proto, že zmíněná rostlina má svůj domov daleko v teplých východních oblastech Indie a její cesta do našich krajin trvala poměrně dlouho. Ve své domovině byl lilek původně pěstován pouze pro svůj zajímavý vzhled.

Říká se, že jednou, když Julia Child připravovala tento recept pro hosty na večeři, převařila dýni a celý její spodek vypadl na podlahu na cestě ke stolu.

Ředkvička, která se vyvinula z ředkve, patří mezi nejznámější a určitě nejoblíbenější kořenovou zeleninu.

O tantrickém sexu se vykládá kdeco. Někdo tvrdí, že po osvojení této techniky se už nechce nikdy vrátit k „obyčejnému“ sexu. Jiní zase, že se zasvěcení dokážou milovat spoustu hodin bez přerušení. Ve skutečnosti je tantra kultem extáze a během tantrického sexu jde především o naplnění zásadního důvodu lidské existence, tedy o rozšiřování našeho vědomí.

Bříza bělokorá, latinsky Betula pendula, je opadavý listnatý strom, dorůstající do výšky kolem 20 metrů. Koruna je zpočátku úzká, kuželovitá, později okrouhle vyklenutá nebo nepravidelná. Kmen je rovný nebo zakřivený, občas bývá jednostranně nakloněný.

Fazole, latinsky Phaseolus; fazolí je asi 50 druhů. Nejvíce se pěstuje fazol obecný Phaseolus vulgaris.

Obecně se mezi lidmi říká, že je to nejlepší lék na kocovinu.

Jalovec obecný, latinsky Juniperus communis (Juniperus = lat. jalovec, communis = obecný, běžný); lidově: boleraz, bor, borovec, borovička, borovka, divočinky, chvojka, chvojice, jadlovec, jahůdky jalovcové, jalovčí, jalovčinky (plody), jalovinky aj.

Zrcadlo má svým způsobem v našich zeměpisných šířkách špatnou pověst. Většina lidí si v souvislosti s ním vzpomene jen na dvě věci: na zlou macechu, která otrávila Sněhurku, a pak na vtip o šeredě, která se ráno na nás dívá v koupelně ze zrcadla. Přitom zrcadlo v bytě může být úžasná věc.

Kde se daří vinné révě, daří se i meruňkám. Nikoli však o vinné révě, ale o meruňce bude řeč v dnešním miniseriálu. Celé jméno zní meruňka obecná (v odborných kruzích je známá také pod názvem slivoň meruňka) a je to strom z rozsáhlého rodu slivoní. Marně si lámu hlavu, zdalipak se v lidové tvorbě objeví toto sametové, lehce oranžové ovoce (někdy s růžovou až červenou tvářičkou). Nevzpomínám si. Možná to bude i proto, že meruňka se do našich zemí dostala až počátkem letopočtu, a to z Turecka, její původ je dokonce až v Číně.

Rybíz patří do skupiny drobného ovoce a v našich zahradách se řadí mezi nejrozšířenější. Rozlišujeme odrůdy červené (ta je zaručeně nejznámější), bílé a černé. Červený rybíz původně rostl planě v subtropických oblastech Středomoří, rozšířil se přes oblasti mírného pásma Evropy až do Norska. Černý rybíz naopak pochází ze severní Asie.

Až do roku 1893 nebylo jasné, zda rajče je ovoce, nebo zelenina. A o tom, kam je vlastně zařadit, rozhodoval právě v tomto roce Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix versus Hedden. Problém to byl zdánlivě prostý, ale měl své ekonomické opodstatnění. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Verdikt zněl: Rajče je zelenina.

Udělejte něco pro své zdraví a vzhled a přestaňte kouřit už dnes!