Broskev
I dnes zůstaneme u „sametových“ teplomilných plodů, které dozrávají postupně během léta. Jsou to broskve. Vyšlechtěné plody bez sametového povrchu jsou nektarinky, známe je též pod názvem lysé nebo hladké broskve. Podobně jako meruňka je i broskev peckovice. Stromy, na nichž broskve rostou, se nazývají broskvoně. Přestože broskev chutná trochu jinak než meruňka, mají oba plody velmi mnoho společného.
I broskev vyžaduje teplé a slunné polohy, chráněné před větrem a mrazem,
má ráda úrodnou, lehkou, ne příliš propustnou půdu s dostatkem vápna.
Během vegetace však potřebuje více vody než meruňka,
proto vyžaduje v sušším prostředí umělou zálivku.
Velmi důležitou podmínkou pro úspěšné pěstování broskví je správná výsadba.
Do jámy připravené pro stromek nikdy nesmí přijít čerstvý chlévský hnůj!
Pozornost je nutno věnovat také hloubce zasazení, která rovněž velmi ovlivňuje plodnost stromu.
Stromek musí být zasazen vždy tak, aby svým kořenovým krčkem přesahoval asi 5–6 cm povrch okolní půdy. Zdá se vám, že informace jsou až příliš odborné? Ano, je to tak.
Značně náročné broskvoně však při dodržování zásad správné výsadby lze s úspěchem
pěstovat i ve vyšších polohách, tedy v poněkud nestandardních a drsnějších podmínkách.
Ještě jednu – velmi podstatnou – informaci si neodpustím. Týká se tzv. kadeřavosti,
lidově se jí též říká kudrnatost. Jedná se o velmi nebezpečnou chorobu,
jejíž výskyt je podmíněn zejména deštivým počasím v době rašení.
Projevuje se zkadeřenými, různě zdeformovanými listy, mnohdy až do červena zbarvenými.
Ty posléze osychají a opadávají. Strom má přirozenou tendenci vytvářet nové listy,
tím se však vyčerpává a v následujícím roce nedá téměř žádnou úrodu.
Na lidský organismus má broskev podobné účinky jako meruňka, obsahuje také mnoho cenných látek, zvláště velké množství vitaminu A, vitaminy skupiny B, také draslík, fosfor, železo a vápník.
Bohatá je také na hořčík, který společně s přítomným niacinem působí tak, že vlastně zlepšuje náladu, pomáhá při neklidu, podrážděnosti, stresu. Broskve posilují také imunitní systém, chrání před volnými radikály, mají projímavé účinky, působí proti zácpě. Nesmírně blahodárný je vliv broskví na srdce,
cévy a krevní oběh. Při větší konzumaci broskví lze také úspěšně hubnout. Dobře působí proti kašli
a astmatu. Pro nás, ženy, mají broskve také zkrášlující účinky, rozmačkaný plod nanesený na pokožku
jí navrací svěžest. Jádra z broskví se lisují a získaný olej je často používán
jako součást kosmetických přípravků.
I v jídelníčku mají broskve obdobné využití jako meruňky. Komu vadí jejich chlupatá slupka,
stačí plod spařit vroucí vodou. Úplně na závěr mě napadlo jedno rčení. Každý muž by měl zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Ostatně ani nevím, je-li to ve správném pořadí. Pánové, kteří čtete Krásnou paní, zasaďte třeba broskvoň! Budete-li se držet pevně stanovených výsadbových zásad, již za tři roky se dočkáte úrody. A propos! Kdo z nás by nechtěl mít krásně broskvovou pokožku.
Není problém – hodně broskví a hodně sluníčka!
