Jemen – krása pod závojem - Nemilosrdný úděl žen
Jemenky jsou zpravidla drobné postavy, tmavé a ne příliš hezké. Jejich kůži chybí sluneční energie a vzduch. Mnohé se zahalují i doma. Protože nemají s čím srovnávat, připadá jim to vše samozřejmé. Ruce a nohy si zdobí henou či černou barvou. Především v době svateb je to oblíbený rituál. Květinové či abstraktní vzory zůstávají na kůži asi tři týdny.
Fotoaparát je pro i pro Jemenky ďáblův přístroj. V údolí Hadramaut bez otálení vezmou kámen a rozbijí fotografujícím cizincům čočku, ne-li hlavu. Přitom z nich ale není vidět vůbec nic - na pole vycházejí celé v černém a na hlavě mají ještě přes tmavý závoj špičatý slamák.
Většina Jemenců plně věří koránu, všemu, co hlásá, včetně nesmyslů jako např. že Měsíc svítí. To, že pouze odráží světlo, ale v zemi bájné královny ze Sáby ví málokdo. Krásná vládkyně kdysi žila v místech, kde se dnes rozkládá poušť. Vysoké písečné duny sjíždějí beduíni v džípech. Pracují na ropných polích a jejich ženy hlídají stany. Beduínky nosí pestré dlouhé šaty, ani ony neukážou sebemenší kus kůže a jsou velmi plaché. Jsou zvyklé žít pohromadě a jeden muž má až čtyři ženy. Dělí si pak práci i slasti.
Beduínky v horách pracují na polích, okopávají qat a kávu, nosí těžké nádoby s vodou na hlavě a brzy stárnou.
Arabské moře nabízí blankytnou vodu, bílé písečné pláže a delfíní rodiny přicházející po ránu ke břehu. Místní ženy se koupají v oděvu, který připomíná naše pyžamo, a zvědavě si prohlížejí turistky v bikinách. Dokonce i malá děvčátka už často nosí na hlavě malé pytlíky, aby si zvykla na její zakrytí do budoucna. Když potkají cizince, mísí se v jejich srdcích ostych, zvědavost a respekt k islámu.
Žena v Jemenu má tvrdé živobytí. Jen pár vyvolených si užívá univerzitního vzdělání, dobré práce či se angažuje v politice. Většina ale žije stejně jako v 15. století. Malebnost zdejší architektury ostře kontrastuje s nemilosrdným údělem slabšího pohlaví.
Archiv, časopis Krásná 2007, Fotografie: Pixabay, Unsplash
