Je tu advent, nejpoetičtější období v roce. To poetické stranou a soustřeďte se na něco méně poetického – na procvičování rozvíjejících větných členů, o nichž jste si přečetli v minulém čísle. Pouze připomenu, že řeč bude o předmětu, přívlastku, příslovečném určení a doplňku.
Autor: Miloslava Mezerová
Čeština v malíčku, aneb Škola hrou 2
Prázdniny končí, opět vás vítám v krásné škole. Před sebou máme plno zajímavé práce, tak se těšte, budete zase o něco chytřejší. A vy, kteří „jdete jen po povrchu“, budete alespoň více informováni. I to leckdy postačí. Dnešní téma zní: souvětí souřadné
Jablko
Jablko je pro nás, Středoevropany, je jablko tím nejznámějším a určitě nejzdravějším ovocem.
Cibule
Nejběžnější druh zeleniny – cibule –je právem nazýván královnou kuchyně. Prokazatelně ji pěstovali již lidé ve starověku. Tato výjimečná zelenina pochází sice ze západní Asie (Pákistán, Afghánistán, Írán), ale pěstovala se již v Egyptě a Sumeru. Vedle chleba tam byla hlavní potravou těžce pracujících dělníků, stavějících pyramidy.
Pór
Oficiální název této cibulovité zeleniny je pór. Většina lidí však užívá pojmenování, které je všeobecně vžité, a to pórek. Je to velmi stará zelenina pocházející z oblasti Středomoří a její vynikající léčebné účinky oceňovali již staří Římané. Přestože pór obsahuje mnoho cenných látek a v Evropě se těší značné oblibě, u nás byl používán poněkud omezeně, většinou jako polévková zelenina.
Ředkvička
Ředkvička pochází z Asie; jako kulturní rostlina se však hojně vyskytovala i ve Středomoří. Vedle česneku a cibule ji dobře znali a používali již staří Egypťané v době staveb pyramid. U nás se objevila poměrně pozdě, až ve druhé polovině 18. století.