Meruňka
Kde se daří vinné révě, daří se i meruňkám. Nikoli však o vinné révě, ale o meruňce bude řeč v dnešním miniseriálu. Celé jméno zní meruňka obecná (v odborných kruzích je známá také pod názvem slivoň meruňka) a je to strom z rozsáhlého rodu slivoní. Marně si lámu hlavu, zdalipak se v lidové tvorbě objeví toto sametové, lehce oranžové ovoce (někdy s růžovou až červenou tvářičkou). Nevzpomínám si. Možná to bude i proto, že meruňka se do našich zemí dostala až počátkem letopočtu, a to z Turecka, její původ je dokonce až v Číně.
Ovoce z předešlých seriálů patří mezi velmi rozšířené po celém území naší vlasti. Meruňka už je trochu vybíravější a náročnější na místo svého pěstování, zejména co se týká teplot. Roste zhruba do 350 metrů nad mořem, má ráda slunce, a tedy teplo, vadí jí vítr, je velmi choulostivá na jarní mrazíky, dokonce už 0 °C je pro meruňku nebezpečná teplota. Vzhledem k tomu, že velmi brzy kvete, je pravděpodobné, že právě období s kolísavou teplotou (někdy dost hluboko pod bod mrazu) se jí nevyhne. Z toho plyne, že v Čechách se meruňka pěstuje pouze v některých vhodných polohách. Na Moravě, kde je značně tepleji, se jí daří velmi dobře, dá se říct, že tam se pěstuje téměř v každé zahrádce. Někoho ze čtenářů určitě bude zajímat i to, že plod meruňky je peckovice a že (ostatně jako další peckovice) vyžaduje půdu s dostatkem vápníku, tedy půdu silně zásaditou. Poslední poznámka se týká výsadby – meruňky se vysazují na podzim.
Tato informace je spíš pro sadaře a teď pár slov pro běžné konzumenty. Že i toto ovoce konzumujeme nejlépe čerstvé, je jasné. Meruňky se řadí vůbec k nejzdravějšímu ovoci – obsahují mnoho provitaminu A ( tři meruňky denně = polovina denní dávky provitaminu A ), vitaminy skupiny B, vitamin skupiny C, draslík, niacin, kyselinu listovou a pantotenovou. Jídelníček kuřáků by měl obsahovat meruňky v hojném množství, neboť velmi pozitivně ovlivňují sliznici plic. Naopak větší množství meruňek by neměly konzumovat těhotné ženy – pro obsah mědi. Meruňky patří u nás mezi sezonní ovoce, ale víme, že je v současné době můžeme konzumovat celoročně – jsou to meruňky z dovozu. Je nutné je řádně omýt, slupka totiž může obsahovat jedovaté postřiky. Dlouhé transporty a skladování snižují množství cenných vitaminů a prvků.
Meruňky lze velmi dobře zpracovávat. Někoho možná napadne – jako první – meruňkovice, která se těší všeobecné oblibě. Údajně i pro své „léčebné“ účinky. Prý stačí malá (ale opravdu jen malá) stopečka ráno
na lačno. Meruňky lze využít k výrobě různých džemů, džusů, kompotů, oblíbené jsou meruňkové knedlíky, nákypy atd. Opět nelze opomenout sušené meruňky. Víte, že jsou bohaté na magnezium, a to velmi pozitivně ovlivňuje nervový systém. Také uvolňují stres a napětí, předcházejí nespavosti.
Meruňky potěší zejména ženskou část populace – mají prokazatelně omlazovací efekt, zpomalují stárnutí, posilují vlasy, posilují nehty. Jako každé čerstvé ovoce mají schopnost zlepšit krevní obraz, posilují imunitu.
A to vůbec nejsou všechny prokazatelně dobré účinky. Už spěchám na nějakou dobrotu, která se bez meruňky neobejde. Hádejte! Sachrův dort – mezi námi řečený sachr. Svůj původ má v Rakousku a je velmi žádanou laskominou. Není divu, že chutná i u nás. Tmavé čokoládové dortové vrstvy musí být důkladně promazané džemem. Pouze meruňkovým, žádným jiným! Na závěr jen malá poznámka: Pecky z meruňek obsahují substance, z nichž vzniká v těle kyanovodík! A to je jak známo jed!
Nenechte se tedy otrávit – a to vůbec ničím – jezte meruňky do sytosti!
Archiv, časopis Krásná, Fotografie: Pixabay
