Slavnost Zvěstování Panně Marii (25. březen)
Oslavy jarní rovnodennosti patřily k nejdůležitějším svátkům ve všech předkřesťanských náboženstvích. Křesťanská církev ztotožnila obnovu vegetativního cyklu s počátkem Ježíšova pozemského bytí. Stejně jako klíčí po dlouhé zimě v zemi na jaře zrno, vyklíčil v lůně Panny Marie nový život. První všeobecný koncil v Niceji v roce 325 sice ustanovil z politických důvodů jarní rovnodennost v rozporu s astronomickým pozorováním na den 21. března, ale v Římě byl tradičně za první jarní den považován 25. březen. Římská církev proto 25. březen vybrala jako závazné datum pro slavnost Zvěstování Panně Marii, tedy Kristova zázračného početí.
(…) byl anděl Gabriel poslán od Boha … k panně … z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a… řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. … Sestoupí na tebe Duch svatý a moc nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazýváno Syn Boží.
(L 1, 26–38)
Dalším důvodem bylo, že narození Ježíše se díky zvolenému datu slavilo přesně za devět měsíců po slavnosti Zvěstování Panně Marii. Ve středověku byl 25. březen v mnoha evropských zemích považován za první den nového kalendářního roku. Podle názorů tehdejších učenců byl 25. březen také prvním dnem stvoření starého starozákonního světa. Zázračné početí Panny Marie bylo pokládáno za počátek nového novozákonního světa, jehož konec nastane při druhém Ježíšově příchodu a s ním spojeným Posledním soudem.
Církev určila za hlavní náplň březnových oslav počátek Kristovy události. Postavení Panny Marie vymezila v souladu se slovy Lukášova evangelia jako „služebnice Páně“ (lat. „ancilla Domini“ – L 1, 38). Předkřesťanský charakter jarních oslav jako slavení plodivé síly matky přírody se jí však zcela potlačit nepodařilo. Věřící vzývali o 25. březnu Pannu Marii jako přímluvkyni a ochránkyni. Bezdětné páry věřily, že modlitba jim v tento den pomůže k vytouženému dítěti. Ženám v očekávaní manželé dávali sošky a obrázky Panny Marie v naději, které měly podle lidové pověrečnosti zajistit zdárný průběh porodu. Matky byly obdarovávány o 25. březnu malými dárky – kytičkami květin a obrázky Panny Marie, chovající malého Ježíše.
Archiv, časopis Krásná, 2008
