Teplo – budík života (Planeta v pohybu)
Teplotní podmínky v přírodě rozhodují o osudu rostlin a živočichů. Série studených nebo naopak teplých let se může odrazit na rozšíření a početnosti populací méně přizpůsobivých druhů. Studené a deštivé roky zvyšují ztráty u mláďat, oslabují tělesnou kondici a imunitu dospělců.
Může se pak stát, že někde druh na několik let vymizí, někdy se nevrátí už vůbec. Suché a teplé roky jsou naopak v našich klimatických podmínkách příležitostí k šíření jižních teplomilných druhů.
V posledních letech se u nás k velkému údivu amatérských milovníků přírody stále častěji objevují nápadně žlutočerně zbarvení pavouci. Lidé v domnění, že se setkali s nějakým jedovatým exotickým živočichem, který se k nám dostal se zásilkou tropického ovoce, volají plni obav do zoologických zahrad, přírodovědných muzeí nebo na vysoké školy. Teprve když se dozvědí, že se jedná o teplomilného křižáka pruhovaného, příbuzného našeho dobře známého křižáka obecného, uklidní se.
Takové stěhování není ovšem nic proti tomu, co se dělo v geologické historii země. Ve třetihorách u nás rostly tropické pralesy a žily teplomilné druhy živočichů, pak přišla éra ledových a meziledových dob. Před „pouhými“ deseti tisíci roky se na severní polokouli proháněli mamuti a srstnatí nosorožci. Proto se dnes vedou spory o to, zda příčinou současného oteplování je lidská činnost nebo nějaký dosud nepoznaný klimatický cyklus naší planety.
Ať tak či onak, v příštích desetiletích se můžeme dočkat mnohých překvapení. Pokud masy vod z rozpuštěných arktických ledovců změní směr nebo intenzitu Golfského proudu, onoho gigantického dopravníku přivádějícího k evropským břehům přes půl zeměkoule teplo karibských tropů, můžeme se místo tropů dočkat menší doby ledové.
Archiv, časopis Krásná paní 2007
