Obchod na korze
Letos v Hollywoodu hvězdy popotahovaly nad Zlatými Oskary, ostatně u toho jsme tak trochu byli všichni, protože jedna nenápadná holka tam zpívala taky za naší trikoloru, za nás, za mě určitě a v kapse si Oskara odnesla... Ještě pořádně nevyčichl jeden filmový festival a už jinde začal další, aby nám nabídl lásku a vášeň a válku a bolest tolikrát jinak, a přitom pořád stejně.
Kina jsou v 21. století plná mladých lidí, pro filmy si chodíme do půjčoven a ohmatané disky si nosíme domů, abychom na chvíli vrátili čas… A co by byla televize bez filmu? Zprávy, sport, žvanění, soutěže, muzika a reklama. Žádné velké povyražení! Teprve film dělá televizi televizí. Osudové střety, zvraty, napětí… Příběh. To televizi vděčíme za to, že se k filmům tolikrát viděným vracíme i doma. To ona, barevná, blikající a dnes už „hifidigisuper“ kvalitní veliká a plazmová nás, pokud si pro to vytvoříme prostředí, uchvátí, protože toužíme o něco a někoho se strachovat, nechat se něčím rozesmát, roztesknit či okouzlit.
Točit film něco stojí, a přece se pár bloudů u nás nevzdává a zkoušejí oživit tolikrát ohrané příběhy, i když jim na ně chybějí peníze a stát či mecenáši investují jinam. Nikdo mi nevymluví, že nebýt státních peněz, nebyla by vznikla Markéta Lazarová , Sedmikrásky, O slavnosti a hostech, nebyla by nová vlna, žádný Vláčil, Jasný, Forman, Menzel, o Chytilové či Němcovi ani nemluvě… Zlaté časy československého filmu!
Dovolím si proto v Krásné pro ty, kteří nevědí nebo pozapomněli, o čem mluvím, nabídnout ty nejkrásnější snímky, které, troufám si tvrdit, kdysi poznamenaly nejen moje vnímání světa… Začnu nelehkým snímkem, který provětrá naši znalost slovenštiny a mladým ukáže, oč je slovník jejich rodičů a dědů bohatší. Zvu vás na jedinečný poeticky laděný, přitom moderně natočený černobílý film z roku 1965, který si nezadá se současnými silnými příběhy a jehož nechtěné dozvuky nacházím dodnes v dalších světových snímcích.
Píše se rok 1942. Zakřiknutý truhlář Brtko, věčně peskován nespokojenou ženou, komentuje po svém válku, které se nevyhne ani poklidné městečko se svými svátečně vyšnořenými korzujícími obyvateli kdesi na východním Slovensku. Nechce zadarmo nic, nechce do Hlinkovy gardy, aby si polepšil, jako jeho kariéristický švagr, o němž ví, že i v černokroji gardistů je stejným povalečem, jakým býval. Zakřiknutý človíček, jenž s každým vychází, s nikým nemá konflikt, dostane od švagra dar nedar. Stane se arizátorem, správcem židovského obchůdku s galanterií, kde už není co vzít. Je to Brtko, kdo se stydí hluché vdově Lautmannové přiznat, že jí přišel zabavit živnost. Za to, že se o starou paní postará, se mu místní Židé složí na pevný plat. Brtko svou přítomnost v obchodě maskuje tím, že opravuje rozbitý nábytek a lakotné ženě doma lže. Gardisté chystají transport Židů do sběrných táborů. A slušný, poctivý Brtko se musí rozhodnout, jak naloží se starou dámou, kterou s obchodem získal, a jak naloží se svým svědomím…
Obchod na korze dostal řadu ocenění v Cannes, v Kansasu, v New Yorku, polská herečka Ida Kamiňska byla nominována na Zlatý glóbus a spolu s Josefem Krónerem i na Oscara. Ján Kadár a Elmar Klos (pomocného režiséra jim dělal Juraj Herz) stáli na stupni nejvyšším, jejich snímek roku 1966 získal pro Československo prvního Oscara za nejlepší zahraniční film.
Archiv, časopis Krásná, 2008
