Čínská medicína

Energie a její vyváženost ovlivňuje vše – nejen v lidském životě. Princip jang a jin je základem celé čínské filozofie i lékařství, je základem vší existence, všeho hmatatelného i nehmotného. Symbolizuje všudypřítomnou dualitu. Jin a jang jsou na sobě závislé a jsou neoddělitelné. Jedno nikdy nemůže existovat bez druhého. V žádné životní situaci se nesetkáme jen s jedním z těchto principů. Všechno dění i všechny věci jsou propojeny a mění se v neustávající oscilaci těchto dvou pólů.

Z aktivního napětí mezi jinem a jangem vzniká princip čchi, často překládaný i vysvětlovaný jako energie – což není úplně přesné (protože západní myšlení a terminologie pro tento pojem nemá adekvátní výraz). Čchi se projevuje nejrůznějšími způsoby a v nejrůznějších tvarech: dnešní věda jen potvrzuje to, co čínští filozofové dávno znají – že pevná hmota je v podstatě materializovaná energie.

Čchi je také tělesná síla, bez které by neexistoval život. Stará čínská moudrost praví: „Když se spojí čchi, vzniká tělo; rozptýlí-li se čchi, tělo umírá.“ I lidské orgány chápe čínská tradiční medicína z hlediska čchi: každý orgán je viděn v širších souvislostech jako součást určitého energetického okruhu čili meridiánu. Například k ledvinám náleží močový měchýř a močovod, genitálie, krevní oběh, kosti, uši a vlasy. Navíc je v nich nejzákladnější energie, ovlivňující všechny ostatní orgány těla. Čínská medicína – díky hloubkovému pochopení jinu a jangu, svému celostnímu přístupu i pohledu na člověka ve vztahu a souladu s vesmírem – dokáže vyléčit i nevyléčitelné.

Ale ještě více tady jde o to, aby se udržel dlouhodobý optimální harmonický stav plný síly a zdraví. Jako prevence je nejúčinnější. A důležitou, možná nejpodstatnější roli v tom všem hraje dobře volená potrava a životní styl!

Dualitu jang a jin doplňují čtyři základní elementy, odpovídající čtyřem ročním obdobím. K jaru patří dřevo, k létu oheň, k podzimu kov a k zimě voda. Jako pátý element je přidána země, která vytváří proměnnou střední fázi.

Dřevo souvisí s játry

Na jaře raší stromy a s novým růstem dochází k přílivu jarní energie. Je to jang v jinu. V lidských dimenzích tomu odpovídá dětství a dospívání, v denních dobách východ slunce a ráno. Elementu dřeva také přináleží zelená barva, z lidských orgánů játra, jako párový orgán žlučník a z částí těla tkáně, tedy svaly a šlachy, ale i oči a nehty – a slzy. Co se týče klimatu, s jarem a dřevem nejlépe ladí vítr (pozor, v období jarních větrů se často objevují poruchy jater!).

Je také zajímavé, že mnoho dětí nemá rádo zelenou zeleninu, nenávidí například špenát – a to se dá podle čínské medicíny vysvětlit tím, že mají tohoto druhu energie nadbytek! A s játry – třeba na cibulce – je to téměř stejné! Většina starších lidí si ale na nich bez jakéhokoli přemáhání pochutnává – ti totiž tuto energii nezbytně potřebují.

Z obilnin je v období elementu dřeva a orgánu játra nejvhodnější pšenice a ječmen, z ovoce plody jara – v naší zeměpisné šířce jich ale není moc: jahody, rané třešně. Volíme tedy spíše všechnu jarní zeleninu a výhonky. Chuť patřící tomuto období je kyselá. Příliš mnoho kyselého ale játrům škodí. Nepřeháníme-li to a najdeme správnou, nepřehnanou míru kyselosti, povzbudíme tím játra k volnému průtoku čchi, což podporuje trávení.

Důležitá je umírněnost a uvolněnost – a to se týká všeho, nejen jater! Extrémy směrem nahoru i dolů, přehánění i nedostatečnost obvykle vedou k zdravotním problémům. Také vše, co vede k velkým stresům a nežádoucímu napětí, není podle čínské medicíny zcela v pořádku.

Játra nejvíce pracují mezi jednou a třetí hodinou noční. V některých pramenech se uvádí doba nejvyšší činnosti jater a žlučníku od 23 hodin do 3 hodin. Pokud v tuto dobu akutně nutně potřebujeme něco sníst nebo vypít, mělo by to tedy být nakyslé, to játrům svědčí. Nejzdravější ale je nejíst v noci vůbec. Probouzíme-li se často mezi jednou a třetí hodinou, znamená to, že s játry něco není v pořádku. Máte vrásky mezi obočím? Dejte si vyšetřit játra! Máte bolesti v prsou, v břiše, v hlavě, máte premenstruační syndrom nebo problémy v pohlavních orgánech? Udělejte totéž, stejně jako při tiku a třasu, ztrátě citu či mravenčení v končetinách. Problémy s játry se také mohou projevit častým hněvem a podrážděním, někdy i neodůvodněnou žárlivostí. Slabá aktivita jater způsobuje neschopnost prosadit se a sebeobviňování, zatímco hyperaktivní játra s přebytkem čchi vyvolávají agresivitu spojenou s obviňováním okolí.

Zdravý tok čchi v játrech pomáhá člověku lépe se prosadit. K játrům jsou jako smyslový orgán přiřazeny oči. Poruchy jater mají vliv na zhoršené vidění různých typů – a to zase může způsobovat migrény a mžitky před očima. Čínská medicína pokládá problémy s játry za následek dlouhodobého pojídání příliš sladkého a tučného jídla či pití alkoholických nápojů.

Negativní vliv ale mohou mít i poranění a infekce nebo špatné ovzduší. A tak svým játrům nejvíce prospějeme jakýmkoliv jídlem z pšenice a produktů z ní, třeba pečivem z celozrnné mouky. Uvaříme si pórkovou polévku nebo dušený pórek. Ječné kroupy (den předem namočené) či krupky hojně posypeme sekanou jarní cibulovou natí, petrželkou či pažitkou, uděláme si salát z mladých pampeliškových lístků. Pochutnáváme si na naklíčených zrnech a semínkách, jíme kvašenou zeleninu. Jakmile se objeví jahody a rané navinulé třešně, neexistuje játrům prospěšnější snídaně!

Ohni odpovídá srdce

Horko, světlo, jih, poledne, červená barva a hyperaktivita – kromě srdce, osrdečníku a párového orgánu tenkého střeva – to vše přináleží ohni (v Číně mívá nevěsta na sobě při svatbě červené šaty!) – ale všeho moc škodí! Je to jang v jangu, největší pozitivum, je to bujnost, povídavost, upocenost, někdy ale i úzkostlivost. Z částí těla ohni a srdci odpovídají krevní cévy.

Srdce neustále pumpuje krev tělem a mění čchi z potravy na krev. Podle čínských tradic je srdce sídlem vědomí a ducha. „Srdce dodává krvi rudou pečeť,“ říká staré čínské přísloví. Je-li srdce zdravé, jsou v pořádku i všechny mentální funkce: paměť, schopnost koncentrovat se, myšlení – ale i spánek a sny. Je-li srdce v pořádku, je lidský duch klidný, uvolněný. Člověk se zdravým srdcem bývá zdvořilý, vděčný, pokorný, uznalý, má prostě „dobré srdce“! Body na meridiánu srdce slouží k léčení duševních poruch a kromě jiného na nich závisí i pohyb vody v těle.

Trpíte-li nespavostí nebo děsivými sny, zapomnětlivostí a neschopností se soustředit, může to být zaviněno disharmonií srdce! Srdeční slabost se projevuje také bledostí, únavou, bušením srdce, ledovými končetinami, dušností a úzkostnými či svíravými pocity, často doprovázenými pocením. V pozdějším stadiu se může v nohou hromadit voda a vznikají otoky, zároveň sílí pocit zimy. Protože srdce souvisí s tenkým střevem, mohou negativní, rozčilující pocity a projevy (ale především úzkosti) způsobit průjem.

Srdeční energie je nejsilnější mezi 11. a 13. hodinou. Srdeční příhody bývají velice často kolem poledne a může je způsobit stagnace srdečního čchi. Tenké střevo, které se srdcem souvisí, má dobu největší činnosti mezi jednou a třetí hodinou odpolední. Doba nejslabší činnosti srdce je v noci, od 23. hodin do jedné hodiny. Tenké střevo nejméně pracuje od jedné do třetí hodiny noční. Jaká potrava srdci lahodí a nejvíce prospívá? Z obilovin je to kukuřice, ze zelenin vše s velkými listy, z ovoce to, co dozrává v létě. Srdci také pomáhá hořká chuť, ta má nejlepší vliv na jeho energii. V naší stravě je ale hořkost zastoupena minimálně, naše chuťové pohárky jsou vychovány k odporu k ní. Je to škoda. V čínské kuchyni patří hořká chuť mezi pět chutí základních (pikantní, sladká, slaná, kyselá a hořká) a neměl by se bez ní obejít žádný celodenní jídelníček!

Ideální svačinka v jedenáct hodin by tedy byl třeba popcorn nakonec zapitý hořkou čekankovou kávou. Nebo letní jablko, meruňky, pozdní černé třešně, maliny – nabízí se toho tolik! Srdci by také prospěl oběd složený z vařené kukuřice, kukuřičné kaše polenty či mexických tortill s vhodně upraveným zelím, kapustou, mangoldem nebo špenátem. A zapitý pivem, je díky chmelu hořké a to má srdce rádo. Ale pozor, příliš mnoho hořkého oslabuje čchi!

Země je slezina

Zlatý střed. Pozdní léto, odpoledne. Barva žlutá, okrová. Klima vlhké – to ale slezině škodí! Párový orgán žaludek – podle starých Číňanů je žaludek hrnec na ohni sleziny. Smyslový orgán – ústa (bolavé zuby, krvácející dásně, afty – to bývá následek disharmonie žaludku!). Matka Země se o nás jako každá matka stará, živí nás a nosí nás. Slezina je trochu matce podobná: zajišťuje výživu hlavy, mění ji ve čchi a zásobuje tak energií i ostatní orgány těla. Nebýt sleziny, čchi by námi jen bez užitku protékalo.

Slezina je nejdůležitější trávicí orgán. Je-li slezina slabá, je i celé tělo bez síly. Mohou se pak objevit modré skvrny či nazelenalé zbarvení po obou stranách kořene nosu. Špatně fungující slezinu poznáme i podle červeného obvodu ucha. Slezina také čistí krev a lymfu, odpovídá též za svaly a drží orgány tam, kde mají být. Je-li slezinná čchi zdravá, jsou svaly silné a mají dobrý tonus. Není-li v pořádku, může způsobit atrofii svalů, vyhřeznutí konečníku či dělohy nebo kýlu. Průvodní psychické projevy jsou nerozhodnost a nedůvěra. Disharmonie sleziny se projevuje poruchami trávení či nechutenstvím, nadýmáním a sklonem k průjmům, únavou a ztěžklými končetinami, někdy i bledostí.

Energie žaludku a sleziny je nejsilnější mezi 7. a 11. hodinou. Nejslabší je mezi 19. a 23. hodinou. V tuto dobu bychom raději vůbec neměli jíst.

Jakým jídlem slezině nejvíce prospějeme a v jakou dobu? V jedenáct hodin dopoledne má žaludek ukli- 34 zeno a můžeme mu dopřát pozdní snídani. Preferujme jáhly, kulaté zeleniny a plody pozdního léta. Což takhle snídani zahájit hroznovým vínem nebo nějakým hodně zralým sladkým ovocem? Nasládlou chuť v přírodní formě má slezina moc ráda! Opět to ale nesmíme přehnat, pak by se tvořil hlen, stagnoval by tok čchi a krvetvorba!

Kov a plíce

Podzim a západ, sucho a večer – to plíce nemají rády. Jsou jin v jangu, barvy bílé. Párový orgán: tlusté střevo (proto cigareta povzbuzuje nucení na stolici). Smyslový orgán kovu a plícím odpovídající je nos, souvisí s nimi také kůže. V čínské medicíně se plíce nazývají „něžný orgán“, protože velice citlivě reagují na všechny změny počasí. V chorobách plic se odráží smutek a ztráty. Plíce při každém vdechnutí přijímají energii čchi – nejvíce jim prospívá čistý vzduch plný přírodních energií. Znečištěný, zatuchlý ale i klimatizovaný nebo upravovaný vzduch neobsahuje dobře využitelné čchi – a to je jeden z hlavních důvodů, proč trpí obyvatelé měst a klimatizovaných budov častěji plicními chorobami. Poruchy plic způsobují u někoho přílišné pocení, u jiného zas suchost kůže – v plicích je totiž jangový i jinový aspekt.

Slabost plicního čchi může mít za následek kašel, dušnost a únavu. Hlas přitom bývá tišší, někdy plačtivý, pleť často bledá – jindy zas, při větším jangu, mohou tváře chorobně zčervenat, pak bývají horké dlaně a chodidla. Jaká chuť plícím přísluší? Pikantní – ale opět se to nesmí přehánět! Příliš ostré koření plícím škodí, způsobuje předrážděnost a škodí čchi a krvi. Pálivé chilli a kajenský pepř vám při problémech s plícemi či průduškami zaručeně neprospějí! Zato rýže, nejlépe nebroušená Natural nebo hnědá, je pro plíce a jim odpovídající orgány nejlepší! Zeleninu i ovoce volíme podzimní – výběr tedy máme obrovský! Přednost dáváme menším a hutnějším plodům.

Čchi plic je nejsilnější mezi 3. a 5. hodinou ranní. V tuto dobu nejvíce kašleme, plíce se čistí a uzdravují. Dopřejme jim čerstvý zdravý vzduch! Pomozme jim hloubkovým dýcháním s důrazem na důkladný výdech!

Voda a ledviny

Sever, zima, noc, studené klima – to vše ledvinám škodí. Patří k nim černá barva. Je to jin v jinu, největší negativum. Párový orgán ledvin je močový měchýř a odpovídajícími částmi těla jsou kosti. V čínské tradiční medicíně jsou ledviny nejdůležitějším orgánem, je to místo nejpodstatnější životní energie vložené do nás při našem zrození. Je zde kořen jinu a jangu a ukládá se tu „ťing“ – esence života. Jsou-li slabé ledviny, trpí tím i všechno ostatní v těle – jako kdyby na prameni životodárné síly seděla žába. Vysilujícím způsobem života nebo dlouhotrvajícími chorobami se může čchi ledvin vyčerpat. Nedostatečnost ledvin se mimo jiné projevuje častým nebo nočním močením, bolestí v kříži, impotencí nebo sníženým libidem, neplodností a únavou. Vytvářejí se váčky a kruhy pod očima a otoky nohou. V těžkých případech přichází vodnatelnost a průjmy mezi 4. a 5. hodinou ranní. Ledviny podle staré čínské medicíny ovlivňují kvalitu a sílu kostí a produkují morek – ten pak nepřímo souvisí s duševní činností, intelektem a inteligencí, ctižádostí a vůlí – ale také se schopností empatie. Disharmonie ledvin způsobuje nedůvěru a strach až fobii, šumění v uších a zhoršený sluch či hluchotu.

Energie ledvin je nejsilnější mezi 17. a 19. hodinou, nejslabší je od 5 do 7 hodin: tehdy lidé často umírají. Močový měchýř je nejaktivnější mezi 15. a 17. hodinou a jeho čchi je nejslabší ráno od 3 do 5 hodin. K ledvinám patří slaná chuť: v malém množství jim prospívá (změkčuje tvrdé sraženiny a rozpouští je), ve velkém jim velice škodí. Sklon k přesoleným jídlům ledviny zatěžuje, brání oběhu krve a to má za následek vysoký krevní tlak. Chceme-li ledvinám a jim přiřazeným orgánům prospět, jíme luštěniny (nejraději sóju a všechny kvalitní produkty z ní), kořenovou zeleninu a z ovoce plody zimy nebo sušené ovoce. Ideální večeře pojídaná nejlépe po páté hodině odpolední by tedy mohla vypadat následovně: sójový sýr tofu pokapaný sójovou omáčkou, obložený mírně osmahlou cibulkou se strouhanou mrkví, hojně posypaný zelenou petrželovou natí. S celerovým salátem.

K snídani bychom mohli mít předem namočené sušené švestky nebo meruňky, nesířené, samozřejmě! Nebo staročeskou pučálku připravenou z naklíčeného hrachu? Možností je spousta! Ledvinám také velice prospívá čerstvá šťáva z grapefruitů. Pijeme-li ji několik dnů ráno na lačný žaludek a jinak držíme půst, ledviny se pročistí a ozdraví! Energii ledvin posiluje cvik starých taoistických mistrů, prováděný časně ráno: pomocí hřbetů rukou vertikálně třeme oblast ledvin 30x.