Česnek medvědí

Česnek medvědí se používá již od středověku. Tehdy mu věhlasní bylináři a lékaři připisovali až magické účinky. Existují dvě význačná díla, v nichž se o něm píše. Jedna kniha, prokazatelně dochovaná pouze v jednom jediném exempláři uloženém v Praze, má název Díla lékařská od Johanna Ettmullera a druhé, sedmnáctidílné veledílo se jmenuje Léčivé rostliny staré Rusi a léčebné metody ruského lidu, bylo sepsáno velkoknížetem Jevgeniem Sacyporovem v Petrohradu. Vydal jej vlastním nákladem, a to v listopadu roku 1917. Známější a určitě důvěryhodnější je kniha známé bylinářky Marie Trebenové Léčivé rostliny z Boží zahrady. Autorka uvádí medvědí česnek mimo jiné i jako účinný prostředek proti nespavosti.

Česnek medvědí roste na vlhkých a stinných místech, jako jsou háje, luhy atd. Objevuje se také v lesích, hlavně podél potoků. Dobře se mu vede na kyprých, humózních, dobře provzdušněných hlinitých půdách, které bývají často zásobovány spodní vodou. Roste od nížin až po subalpinský stupeň. Je rozšířen na obou polokoulích, v Evropě roste téměř všude, chybí snad jen v části Skandinávie, ve Španělsku a Řecku. Vytrvalá bylina, dosahující výšky 10–50 cm s podlouhlými podzemními cibulemi, je na první pohled velmi podobná jedovaté konvalince. Naprosto spolehlivě lze obě rostliny rozlišit podle jejich vůně.

V naší vlasti byl česnek medvědí pěstován již Slovany, ti uměli velmi dobře využívat jeho léčivé vlastnosti. Léčivé jsou cibule, květy i nať. Účinky této byliny jsou v podstatě shodné s účinky česneku domácího.
Některé látky obsahuje česnek medvědí dokonce ve vyšším množství (aliin). Název medvědí získala rostlina proto, že byla velmi oblíbenou pochoutkou některých zvířat – krav, koz a také medvědů. Zvířata jej spásala pudově k pročištění svého organismu po dlouhém zimním období. Pokud však krávy spásají česnek medvědí, pak se do jejich mléka dostávají i sloučeniny, které způsobují zápach mléka a to je pak, stejně jako maso, nepoživatelné.

Česnek medvědí má velkou sílu v jarních měsících. Ve stravě člověka doplňuje vitaminy, minerální látky, dezinfikuje trávicí trakt (pročišťuje), podporuje chuť k jídlu, je silnou prevencí před mnoha nemocemi. Zajímavé je i to, že se osvědčil jako značně účinné preventikum i lék na migrény. Velmi příznivě ovlivňuje také tlak, vysoký i nízký. Oproti česneku kuchyňskému má ten medvědí dvě velké výhody. Jednak jej po požití není vůbec cítit a jednak jej mohou bez nejmenších problémů konzumovat i lidé, kteří běžný kuchyňský česnek naprosto nesnášejí. (Pozor však na alergii, také na tuto bylinu jsou někteří jedinci alergičtí).

Této rostlince se bude dařit na severní straně domu, třeba tam, kde se dobře vede kopřivám.
Poroste i pod nějakým ovocným stromem či keřem. Jedinou její chybou je, že je možné ji používat pouze v syrovém stavu. I sušená ztrácí své účinky. Pokud si chceme udělat alespoň malou zásobu, pak ji natrháme a zabalíme do potravinové fólie a uložíme do lednice.Vydrží tak asi pět dní.

Na závěr něco k jídlu. Medvědí česnek lze přidat do celé řady pomazánek, používá se na ochucení polévek a omáček, v Beskydech se připravuje i medvědí kořala. U našich rakouských sousedů je populární krémová česnečka s opečeným chlebem. Podle mého je nejchutnější salát. S olivovým olejem, klasickou zálivkou. Může se přidat i syrová mrkev, čekanka a jiná zelenina. K tomu nějaké pečivo. A úplně nejjednodušší je česnek medvědí nasekat a posypat jím chleba s máslem. Je to opravdu dobré, a hlavně zdravé.

Archiv, časopis Krásná