K nalezení svého naprosto individuálního, originálního a neopakovatelného přístupu ale existují osvědčené rady a pomůcky, zpracované geniálními psychology a filozofy – a je jen na našem svobodném rozhodnutí, jak dalece se jimi chceme řídit, co si z nich vybereme a co zavrhneme. Některé z nich vám chceme předložit. Většinou jsou sice permanentně známé a mnohokrát opakované, při jejich čtení si můžeme říkat – to přeci vím, to přeci dělám! – ale občas i staré známé pravdy a systémy je třeba zopakovat si a osvěžit je, ne?

10 pravidel pro prevenci stresu

Pravidlo 1: Počítejte se stresujícími situacemi.

V dnešní přetechnizované společnosti se jim totiž nemůžeme vyhnout a bylo by matoucí myslet si opak. Stresy jsou dnes téměř povinné a bude nám daleko lépe, když si uvědomíme jejich nezbytnost. Týkají se všech, nikdo proti nim není imunní – jen to někdo s nimi lépe umí a někdo jiný je zas na sobě nedá znát. V některých povoláních jsou stresy každodenním chlebem: ne­obejdou se bez nich lidé ve vedoucích i podřízených postaveních, řidiči a letci, zdravotníci, právníci, učitelé či redaktoři. Občas se s nimi potýkají i všichni rodiče, ale vlastně i jejich potomci. Stres je prostě součástí dnešního života a s tím se musíme smířit. Nic jiného nám totiž nezbývá. Ale dá se to – pokud máme správný přístup – brát s úsměvem a nadhledem. Dokonce s humorem.

Pravidlo 2: Izolujte stres!

Trpíte-li stresem v práci, nechte jej tam s ukončením pracovní doby, zavřete za ním dveře a neneste si jej domů. Prostě na něj nemyslete a soustřeďte se na něco hezčího. Totéž přesně naopak platí o stresu doma: nevláčejte si jej s sebou do zaměstnání! Zapomeňte ho klidně v kuchyni nebo ložnici, zamkněte ho na sto západů. Když tam uschne steskem, o to lépe, proč jej zbytečně živit vlastní krví, vlastní duší? Důsledně oddělujte čas pro pracovní aktivity od času pro odpočinek, žijte tím, co je teď!

Pravidlo 3: Nebuďte pasivní!

Řešte aktivně stresující životní události, berte je jako výzvu k něčemu novému, zajímavému, najděte v řešení těžkých či náročných situací třeba i dobrodružství! Odhodlejte se k rázné a důsledné protiakci! Hlavně neseďte sami doma a nebrečte nad svým strašlivým údělem! Zmobilizujte všechny své síly a servěte se s osudem! Kreativně a vynalézavě! V každé situaci se nabízí spousta pozitivních možností, jen je najít! Namítáte, že už vám stres vysál všechnu sílu? Divili byste se, co energie ve vás ještě je! V každém, kdo žije! Dokud žije! Jen si ji uvědomit a správně ji použít! A nikdy to nevzdat! A také – znát osvědčené způsoby, jak životní energii dobíjet!

Pravidlo 4: Čerpejte sílu z přírody!

Při každé možné příležitosti vyražte do přírody, pohybujte se, jak nejrychleji můžete, a hloubkově přitom dýchejte. Zkuste dýchat na doby: čtyři kroky výdech, na čtyři kroky zadržení dechu, na čtyři kroky nádech, na čtyři kroky zadržení dechu. Postupně krokování zvyšujte! Vydržte tak čtvrthodinu bez mluvení, soustřeďte se bezvýhradně na dýchání. Zkuste také objímat stromy a (s prosbou o pomoc) brát z nich energii. Nejlepší jsou silné zdravé rovné stromy rostoucí osamoceně na slunečném místě, ty dávají nejpozitivnější energii. Možností čerpání sil přírody je spousta, vydalo by to na mnoho knih!

Pravidlo 5: Nezanedbávejte relaxaci!

Odpočinek dělá mistra, zní staré moudré přísloví. Kdo neumí dobře odpočívat, daleko hůř snáší stresy. Chce to nutně odstranění rušivého napětí, úplné tělesné i psychické uvolnění a klid mysli – aspoň občas! Dělejte přesně to, co vyhovuje právě vám, vašim individuálním dispozicím. Nabízí se spousta možností: od aktivního sportování a cvičení nejrůznějšího druhu přes klidnější taiči, čchi-kung, jógu po prosté krátkodobé povalování, třeba v sauně, dělá-li vám dobře. Kreativní koníčky jsou také báječné! Najděte si čas pro sebe, ať se děje, co se děje, nejlépe pravidelně. Nápad pro přepracované a workoholiky: zvykněte si v zápisech do svého nabitého diáře pamatovat na svůj volný čas a zapsat si jej červeným písmem stejně jako nutnou pracovní schůzku. Pak se při domlouvání různých povinností jen mrknete a klidně leč rezolutně prohlásíte – třeba: „Zítra od čtyř do šesti vyloučeno, mám něco velice nutného!“ (To NĚCO raději tajuplně nekomentujte). Pokládejte svůj odpočinek za důležitou, naprosto neodkladnou věc. Ale i tady platí – všeho s mírou!

Pravidlo 6: Zdravý životní styl.

Jsme aktivně zodpovědní za své zdraví, a dodržujeme tedy z vlastního zcela svobodného rozhodnutí zásady správné životosprávy, ve vlastním zájmu. Různé přístupy k zdravému, léčivému, harmonizujícímu způsobu stravování i životnímu stylu často nabízíme v našem časopise a je jen na vás, co si z toho vyberete. Že k tomu patří i dostatek spánku, je každému jasné. A psát, jak je nezdravé kouření a přemíra alkoholu, o drogách a nevhodných lécích už vůbec nemluvě, je dnes už poněkud komické, neboť to ví i malé dítě. Je v tom přímá úměrnost: čím jsme zdravější a vyrovnanější, tím lépe snášíme stresy, tím lépe se s nimi vyrovnáváme a tím kratší dobu trvají. A tím menší mají následky.

Pravidlo 7: Pěstujte dobré vztahy s lidmi.

Nebýt osamoceni, mít se o koho opřít, možnost důkladně probrat své problémy s někým, komu můžeme důvěřovat – to je k nezaplacení! Pocit, že mi někdo skutečně důvěřuje a podpoří mne, budu-li potřebovat, a že já jsem zase schopna totéž poskytnout jiným lidem, prostě pomáhat si navzájem, je životně důležitý. Někam patřit. Dobré sociální zázemí a pevné zakotvení ve vztazích s lidmi kolem nás nám nezastupitelně pomáhá při odstraňování stresových situací, při vyrovnávání se s životními problémy. Může se ovšem stát, že se člověk dostane do osamocení – z různých důvodů, netřeba je rozebírat. Pak by mělo co nejrychleji nastoupit aktivní vyhledání spřízněných duší, spojené s trpělivostí a pochopením, že to chce čas, že to nepřijde samo a hned. A ideální by bylo také vstupovat do nových vztahů s čistou duší, nezatíženou dřívějšími návyky, špatnými zkušenostmi či předsudky. A s obrovskou nadějí! Vírou ve šťastnou budoucnost! To všechno v každém z nás je! Jen to umět najít a umět s tím zacházet!

Pravidlo 8: Zajímejte se o okolní dění.

Stresy nás někdy mohou tak zahltit, že kvůli nim přestaneme vnímat okolí, staneme se nevšímavými k běžným maličkostem i větším podstatnostem a stále jen vnímáme a řešíme svůj stresor. Neutápějme se v něm! Nezapomínejme kvůli němu na spousty příjemností a zajímavostí, které nám život předkládá! Obnovme v sobě dětskou zvídavost a začněme znovu objevovat půvaby věcí, lidí, dění kolem nás! Soustřeďme se ale více na to pozitivní, což neznamená, že bychom ignorovali i to negativní. Je to záležitost výběru a přístupu. Pozitivní pohled na svět má tolik předností, že stojí za to. Navíc přitahuje další pozitiva a to ve stresových situacích moc potřebujeme.

Pravidlo 9: Nebojte se změn.

Vše se mění – to je jeden ze základních vesmírných zákonů. Změna je život, je to něco naprosto obvyklého, přirozeného, běžného. Lpět na starých zvyklostech, vyžadovat systémy, na které jsme si zvykli, podléhat stereotypům v chování i myšlení znamená stát se zkostnatělým monstrem. Jedno podmiňuje druhé, duševní ztuhlost vyvolává nepružnost tělesnou i naopak. Pěstujme svoji pružnost a flexibilitu! Nepokládejme změny za důvod k zoufalství nebo za něco nepřístojného, nad čím je třeba se rozčilovat! Daleko životadárnější je brát změnu jako příležitost ukázat, co dokážu. Jako proprání mozku. Jako odrazový můstek k něčemu novému a zajímavějšímu, jako start do další fáze života.

Pravidlo 10: Sestavte si žebříček hodnot.

To by rozhodně nemělo být na posledním místě! A právě v období stresů a podlomenosti máme blíže k přehodnocování, k uvědomění si toho, co je pro nás doopravdy podstatné. Využijme to, i když to může bolet! Zkusme o tom meditovat. Je nepřijatelný příkaz nadřízeného nebo frustrující událost důležitější než třeba zákony vesmíru? Je ztráta peněz, těch malých papírků, horší než třeba ztráta morálních hodnot? Nepřinese mi krach podnikání nebo ztráta zaměstnání více času na mé blízké, na krásné procházky, větší kontakt s přírodou, na rozvíjení vnitřních hodnot? Nebo nebude to, co vypadá zprvu jako příšerná prohra, časem vypadat úplně jinak, možná i pozitivně? Dejme tomu čas, ono to dozraje! Závěr Nesmíme dopustit, aby nevyřešenými dlouhodobými stresy došlo k emocionálnímu vyčerpání neboli syndromu vyhoření. Mohou je způsobit i nadměrné psychické a citové nároky. Nejlepší je zaměřit se aktivně na prevenci. Zamyslet se nad svými postoji k životu a ostatním lidem, nad svým životním stylem. Snažit se optimálně využít své individuální možnosti a předpoklady. Dokázat být sám sebou. Budovat své sebevědomí. Dodržovat nejvyšší morální zásady. Dělat jen to, za co se nikdy nemusím stydět ani sám před sebou. Jedna obdivuhodná malá holčička ve starém příběhu uměla hrát hru na hledání kladů ve všem kolem. Někdy to dalo práci, ale nakonec se jí to vždycky podařilo! Když pršelo, jásala nad tím, jak bude příroda krásně zalitá a znovu zazelená. Když jí někdo ublížil, brala to jako posílení své duševní odolnosti. Když se dostala do stresující situace, s nasazením všech sil ji rychle a optimálně vyřešila a byla šťastná, jak se jí tím zocelily nervy, jak je díky tomu odolnější a chytřejší, jak jí to pomáhá jít nahoru! Zkusme to také! Všechno zlé je k něčemu dobré. Co mě nezabije, to mě posílí.

Archiv, časopis Krásná, Fotografie: Unsplash