Abeceda sv. Valentina: Hubička
O tom, co dokáže jediná hubička, složil operu Bedřich Smetana (1824 - 1884). Kouzelné hudební dílo vzniklo podle povídky Karolíny Světlé (1830–1899). Autorkou libreta se stala neméně slavná česká spisovatelka Eliška Krásnohorská (1847–1926).
Zatímco v 19. století se o polibek přeli již jen milenci, ve starověku mělo políbení mnohem hlubší význam. Podobně jako podáním ruky se polibkem stvrzovalo uzavření smlouvy. Políbení sloužilo jako pozdrav, symbolizovalo úctu a oddanost. Mohlo se však stát i přetvářkou nebo vyjadřovat poddanství. Rodiče líbali děti a děti rodiče při setkání a loučení. Políbením se zdravili příbuzní a přátelé.
Křesťané se líbali při setkání na znamení úplného smíření a bratrství od apoštolských dob až do 13. století. Protože je však vyznavači jiných kultů kvůli tomu často napadali pro nemravnost, omezil se záhy vzájemný polibek na osoby téhož pohlaví. Takový polibek si dodnes vyměňují mezi sebou přátelé ve Francii, aniž cokoliv tušili o jeho původním poslání.
Ve středověku polibek na ústa zavazoval poddaného vůči lennímu pánu k věrnosti a oddanosti. Rytíři na důkaz věrnosti a nezištné služby líbali dámám lem šatů nebo ruku. V Anglii prý vznikl zvyk polibkem na ústa vyvoleného či vyvolené stvrdit slib naplnění milostného citu. Co také čekat od země, kde vynalezli beztrestné líbání pod zavěšeným jmelím o vánočních svátcích. Podle ranního svatovalentinského polibku prý podle Angličanů lze usuzovat o úmyslech zamilovaných.
Více se o hubičkách a dalších zvycích spojených se svátkem sv. Valentina dočte v knížce Abeceda sv. Valentina.
Zdroj: Abeceda sv. Valentina, Fotografie: Pixabay
