Strava na podzim
Co naplat, léto už je za námi a vrátí se zas až za rok. Sice je ještě pořád hezky a babí léto se činí, seč může, ale trocha nostalgie už v něm uvízla a bude ještě narůstat.
Vychutnejme si tedy každý krásný den a využijme ho do maxima, ale neměli bychom přitom zapomenout, že přijde zima, a je nutné se na ni pořádně zásobit nejen hmotně: podzim tuto přípravu i výstrahu už vlastně má ve svém názvu. Poddejte se podzimu. Nechte se podmanit jeho kouzly, barvami a vůněmi. Ale vyvažujte tuto poezii naprosto praktickou, racionální přípravou na zimu.
Nejplodnější období roku
Zkraje podzimu se ovocné stromy prohýbají pod tíhou svých plodů, lesy jsou plné hub a ostružin, červené jeřabiny září na dálku a listí se nádherně zabarví předtím, než opadá. Nerozumný motýlek by poletoval od krásy k nádheře a opájel se tím vším. Rozumný člověk si dělá zásoby na zimu. Můžeme sice spoléhat na dobře zásobované obchody, ve kterých určitě dostaneme všechno, co potřebujeme (většinou ještě mnohem více, protože tato doba je ve znamení nadbytku), ale proč bychom stále jen nakupovali, když místo do supermarketu můžeme jít na zahradu nebo do lesa, případně do nějaké biofarmy a tam si kromě zajímavých úlovků užít půvabů přírody a prospět svému zdraví? Což jsou zajisté poklady nejcennější, jak každý ví.
Nechemizované ovoce a zelenina z místních zdrojů, i když nemá velikost podle evropských norem, nám nejvíc prospívá i chutná. Nenapodobitelná chuť pravého českého jablka, hrušky nebo švestky! Kam se na ni hrabe typizované ovoce předkládané nám v nákupních střediscích v přesně stejných klonech, ač obrovské a jakoby napomádované, s příchutí poněkud (hodně) umělou? Dováží se k nám z obrovských dálav a zatěžuje tím neúměrně a vlastně zbytečně životní prostředí.
V našich zeměpisných šířkách i délkách přírodně rostoucí ovoce i zelenina bývá menší, mívá někdy vadu na kráse a občas se najde nějaký červík (což je vlastně známka kvality, protože do plodu s jedovatou chemií se nic živého nepustí), ale v konečných důsledcích nám daleko více prospívá. Vyrůstá ve stejných podmínkách jako my a tím k nám vlastně patří a ladí s námi, je prostě s námi v harmonii. Dokáže také lépe vyrovnávat energie momentálního období, protože zažívá stejné deště a bouřky i sílu slunce a vesmírného záření jako my tady a teď. Važme si toho víc.
Archiv, časopis Krásná 2009
