Rybíz
Rybíz patří do skupiny drobného ovoce a v našich zahradách se řadí mezi nejrozšířenější. Rozlišujeme odrůdy červené (ta je zaručeně nejznámější), bílé a černé. Červený rybíz původně rostl planě v subtropických oblastech Středomoří, rozšířil se přes oblasti mírného pásma Evropy až do Norska. Černý rybíz naopak pochází ze severní Asie.Rybíz patří do skupiny drobného ovoce a v našich zahradách se řadí mezi nejrozšířenější. Rozlišujeme odrůdy červené (ta je zaručeně nejznámější), bílé a černé. Červený rybíz původně rostl planě v subtropických oblastech Středomoří, rozšířil se přes oblasti mírného pásma Evropy až do Norska. Černý rybíz naopak pochází ze severní Asie.
V Čechách se začal pěstovat a šlechtit počátkem 16. století. Zajímavý je určitě i jeho název. Nemá v žádném případě nic společného s rybami, jak by mohlo někoho s bujnou fantazií napadnout. Slovo pochází z perského a arabského slova ribás, rivas, označujícího rebarboru, z níž se získával velmi léčivý sirup. Ve středověkém Španělsku se název přenesl na rybíz, neboť právě z něho se vyráběla náhražka rebarborového sirupu, neméně zdravého. Rybíz je rostlina veskrze zdravá. Nejzdravější jsou samozřejmě čerstvé plody. Lze je také sušit, i v sušených zůstává mnoho cenných látek – zejména vitaminu C. Léčivé jsou též listy. Sušíme je vždy na stinném místě, nikdy ne na slunku. Vůbec nás tedy nepřekvapí,
že rybíz byl dříve znám jako léčivá rostlina, Mattioli ho nazýval „vínem svatého Jana“.
Postupem času byl rybíz pro své příznivé účinky vyšlechtěn asi do 50 druhů odrůd. Obsahuje mnoho organických kyselin, pektin, třísloviny, provitamin A, biotin, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou. Obsahuje rovněž kyselinu pantotenovou – ta je velmi vhodnou výživou pro pěkné vlasy a pleť. Zanedbatelný není ani obsah draslíku, vysoký obsah železa, a zejména vitaminu C. Představte si, že pouhých 40 bobulek rybízu pokryje jeho denní potřebu. Za zmínku stojí také obsah hořčíku a manganu, které pomáhají člověku zlepšit náladu a zkvalitnit funkci srdce. Dokonce ani tady výčet příznivých vlivů tohoto ovoce nekončí. Posiluje peristaltiku střev, chrání buňky před volnými radikály, podporuje chuť k jídlu a v neposlední řadě stimuluje a osvěžuje lidský organismus. Černý rybíz také pomáhá při cukrovce, černém kašli, bronchitidě a astmatu. Velmi příznivě ovlivňuje také vysoký tlak. Chuť rybízu je (podobně jako u angreštu) pro mnohé příliš ostrá a kyselá, proto se často kombinuje s ovocem sladším.
Černý rybíz má poněkud zvláštní, velmi aromatickou kořeněnou chuť, která mnoho konzumentů vůbec neláká. Faktem však zůstává, že černý rybíz je ještě zdravější než červený. Své uplatnění má toto ovoce samozřejmě i v kuchyni, vyrábějí se z něho sirupy, džemy, lze kompotovat (zpravidla ještě s jinými druhy ovoce), zvláště zdravé jsou šťávy vyráběné za studena. Rybíz má dobrou želírovací schopnost, přidává se proto do ostatních ovocných zavařenin. Ve Francii je populární likér Cassis, ten se vyrábí z červeného rybízu. Klasikou zůstává rybízový džem v kombinaci s lineckým těstem. Vánoční linecké pečivo bez rybízového džemu by určitě nebylo to pravé rybízové. Máte problémy s pálením žáhy? Tak s rybízem opatrně! A úplně poslední poznámka pro pěstitele. Rybíz poměrně brzy raší a je velmi citlivý na mráz.
Archiv, časopis Krásná
