Brusinka obecná

Je zajímavé, že kvete a dozrává ve dvou etapách. Poprvé v květnu a červnu, úroda je koncem června a je menší. Hlavní období květu je v červenci a v srpnu. Sklizeň této etapy je větší, kvalitnější a také chutnější. Plody brusinek jsou lesklé kulovité bobulky, šarlatově červené. Brusinka je známá po staletí, jejím původním domovem je Severní Amerika, američtí indiáni ji hojně využívali zejména k léčení poranění od jedovatých šípů, na rány se přikládaly brusinkové obklady. Plody jim také sloužily k barvení látek, při žaludečních a jaterních problémech a nemocech krevního oběhu (používaly se ochucené javorovým sirupem, usušené na slunci).

Brusinky rostou nejen v Severní Americe, ale také v severní části Asie a téměř po celé Evropě. V Česku a Německu se vyskytují poměrně hojně, neboť tu je mnoho jehličnatých stromů a kyselá půda, v níž rostou, brusinkám velmi vyhovuje. Brusinky lze poměrně snadno pěstovat na zahrádkách (substrát pro ně je podobný jako pro borůvky), nejsou však tak rozšířené a oblíbené jako borůvky, přestože jsou velmi zdravé. Kromě velkého množství vitaminu C obsahují kyselinu elagikovou, která úspěšně ničí bakterie způsobující urologická onemocnění. Dále mají preventivní účinek při zánětech ledvin a prostaty, ulevují při menstruačních obtížích.

Jsou vynikajícím antioxidantem, takže zpomalují stárnutí. Jsou rovněž skvělým přírodním pomocníkem při zánětech močového měchýře a močových cest – zmírňují bolest, pálení a svědění a výrazně snižují opakování infekce. Konzumovat by je měli také lidé trpící inkontinencí – tj. únikem moči – protože právě brusinky mají schopnost zmírňovat zápach moči. Užívat je lze i při průjmových onemocněních.

Vysoký je obsah minerálů, organických kyselin, tříslovin, provitaminu atd. Hovoří se i o jejich preventivním účinku proti rakovině, kardiovaskulárním chorobám a podle posledních výzkumů pomáhají brusinky také při prevenci zubního kazu.  Obsahují totiž látku, která dokáže ochránit zubní sklovinu před bakteriemi a enzymy způsobujícími zubní kaz.

Brusinky lze samozřejmě konzumovat čerstvé, jejich chuť však není příliš lákavá, jsou dost hořké. Vzhledem k množství cenných látek se však jejich plody suší. Chutnají tak mnohem lépe a jsou zdrojem okamžité energie. Mohou se přidávat do jogurtů, müsli, jsou součástí mnoha čajových směsí.

K dostání je také brusinkový extrakt, který kromě výše uvedených pozitivních účinků snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá při prevenci žaludečních vředů. Méně známé ovoce, podobné brusince, s téměř shodnými vlastnostmi a účinky, je klikva velkoplodá a klikva bahenní. Jejím původním domovem jsou rašeliniště a horské louky Severní Ameriky a Sibiře. Časem z nich byly vyšlechtěny kulturní odrůdy, které lze pěstovat podobně jako brusinky. Zpracovávat brusinky a klikvy není nijak náročné. Používají se k výrobě džemů, rosolů, šťáv, kompotů. Mají dobré uplatnění v gastronomii, při přípravě divočiny, zejména populární svíčkové. Lákavá je i lahůdka pro oči – brusinky vypadají moc hezky a dekorativně ve vázičce.

Archiv, časopis Krásná, Fotografie: Rasa Kasparaviciene, Unsplash