Obloha na Kanárských ostrovech
Doba, kdy se poblíž velkých měst budovaly velké astronomické observatoře, ze kterých mohli hvězdáři učinit převratné objevy, je už dávno pryč. Přesvětlené a znečištěné nebe velkoměst astronomy vyhnalo i s jejich technikou do mnohem zapadlejších koutů naší planety. Nejvýkonnější přístroje pro zkoumání vesmíru proto dnes najdeme například na hoře La Sila uprostřed vyprahlé pouště Atacama v Chile nebo na obří vyhaslé sopce Mauna Kea na Havajských ostrovech. Jednu z významných základen současných astronomů ovšem najdeme i v mnohem přístupnější části světa – na Kanárském ostrově La Palma.
Nebe na dlani
Pokud někdo tráví na Kanárských ostrovech většinu času jen v pobřežních letoviscích s nákupními středisky a stovkami restaurací nabízejících delikatesy snad všech zemí světa, těžko uvěří, že ostrovy jsou oblíbeným místem i pro obdivovatele krás nočního nebe. Není mnoho turistů, kteří by se za jasných nocí vydali mimo světla turistických center, ovšem ti, kteří tak učinili, nejspíš na to jen tak nezapomenou. Obloha je zde tak tmavá a čistá, že pohled na ni doslova vyráží dech. Jako na dlani zde můžeme sledovat nejen tisíce hvězd, ale i neobyčejně nápadný pás Mléčné dráhy rozdrobený na desítky menších obláčků. Podívanou navíc umocňuje skutečnost, že Kanárské ostrovy se nacházejí o více než dvacet stupňů jižněji než Česká republika, což nám zaručuje mnohem lepší výhled na klenoty jižního nebe.
Například na nádherné souhvězdí Štíra, které je od nás vidět jen z části nízko nad obzorem. Kanárské ostrovy si oblíbili jednak lovci úchvatných snímků nočního nebe, kterým zdejší bizarní vulkanická krajina poskytuje nádhernou kulisu, ale také astrofyzici zkoumající ty nejpalčivější otázky současné vědy o vesmíru. Ti našli útočiště hned na dvou Kanárských ostrovech. Nejprve se usídlili na největším ze sedmi ostrovů – na Tenerife. O zdejších mimořádně příznivých pozorovacích podmínkách už od poloviny devatenáctého století básnil Angličan Charles Piazzi Smyth. Ovšem až v roce 1959, kdy tudy proběhl stín Měsíce a vykouzlil úplné zatmění Slunce, se o úchvatné obloze nad ostrovem Tenerife na vlastní oči přesvědčili astronomové z celého světa. Tak vznikl podnět k výstavbě Observatorio del Teide na vrcholu sopky Izaña ve výšce 2400m n. m., která je dodnes významným astronomickým centrem.
Největší zrcadlo světa
Astronomy zaujal i jiný z Kanárských ostrovů. Jde o ostrov, který byl díky svému hruškovitému vzhledu pojmenován La Palma (dlaň). Hlavní dominantou tohoto ostrova je mohutná, přes deset kilometrů široká podkovovitá proláklina Caldera de Taburiente, jež představuje pozůstatek obřího vulkánu, který se před několika miliony lety vynořil z oceánského dna. Právě na okraji tohoto ohromného kotle, ve výšce přes dva kilometry nad oceánem, dnes sídlí Observatorio del Roque de los Muchachos. Nutno dodat, že observatoře na Tenerife i na La Palmě jsou součástí Evropské severní observatoře, která je sdružením několika institucí z různých zemí, mimo jiné i České republiky.
Observatoř na La Palmě byla uvedena do provozu v červnu 1985. Prvním velkým přístrojem, pomocí kterého zde astronomové začali zkoumat vesmír, byl dalekohled s průměrem zrcadla přes čtyři metry, věnovaný Greenwichskou královskou observatoří. Tu největší slávu ovšem přinesl tomuto vysokohorskému sídlu astronomie až dalekohled Gran Telescopio Canarias s průměrem zrcadla 10,4 metru. Jedná se totiž o největší optický dalekohled světa a do provozu jej slavnostně uvedl 24. července 2009 samotný španělský král. Tento skleněný obr ovšem není vytvořen z jednolitého kusu zrcadla, jaké známe z běžných amatérských dalekohledů, ale z celkem 36 šestiúhelníkových zrcadel. Stavba dalekohledu trvala sedm let a stála bezmála 130 milionů eur. Přístroj je navíc vybaven tzv. adaptivní optikou, což znamená, že každý segment zrcadla se dokáže přizpůsobit okamžitému stavu ovzduší!
■ Observatorio del Teide na vrcholu sopky Izaña ve výšce 2400m n. m. je dodnes významným astronomickým centrem
Cesta ke hvězdám
Výška, do jaké bylo potřeba dopravit veškerou techniku, rozhodně nebyla jen rozmarem stavitelů. Observatoř se totiž velmi často nalézá až nad vrstvou oblačnosti, takže více než dvě třetiny nocí v roce je zde jasno! Převalující se závoje oblačnosti hluboko pod vámi navíc vytvářejí zvláště při východech nebo západech Slunce neuvěřitelně barevná představení! A jak se dá k observatoři dostat? Pokud nebudete zrovna součástí významné státní návštěvy a nepřistanete pomocí helikoptéry na jednom ze zdejších sedmi heliportů, nejspíš sem budete muset dojít pěšky. To vás však čeká velmi náročná mnohahodinová túra, na kterou se musíte vybavit dostatečnou zásobou vody.
Nebojte, je zde ještě jedna varianta, jak se na La Palmě dostat blíže ke hvězdám. Z města Santa Cruz totiž vede až k vrcholkům posetým bílými kopulemi observatoří klikatá asfaltka, která se táhne napříč celou severní části ostrova. I když je observatoř běžně veřejnosti nepřístupná, můžete zde do 21. hodiny volně projíždět autem. Pak už je nutné respektovat zákaz svícení, protože astronomové otevírají kopule observatoří a chystají se odkrývat další tajemství vesmíru. K tajům vesmíru však na nejvyšším vrcholu ostrova La Palma budete mít blízko i vy. A nebudete ani potřebovat žádnou techniku. Stačí se jen dívat…
Archiv, časopis Krásná 2012
