Nosil je i císař Nero? – Historie brýlí
Sluneční brýle chrání i zdobí. Někdo je používá jako nezbytnou, téměř zdravotní pomůcku, pro jiného jsou atraktivním doladěním image. Tento módní doplněk a zároveň ochrana před stále nebezpečnějším slunečním zářením má, jako ostatně vše, co stvořil člověk, svou historii.
Před ostrým sluncem chránil svůj zrak údajně už v 1. století našeho letopočtu římský císař Nero, když krvavé gladiátorské hry v aréně sledoval skrz vyleštěný zelený smaragd. Podle jiné teorie prý s jeho pomocí řešil svou krátkozrakost, protože správně vybroušený smaragd opravdu mohl zaostřovat. Brýle osazené zelenými čočkami byly ale jako ochrana před oslněním prokazatelně používány od konce 15. století.
■ Japonské brýle opatřené čelní opěrkou se mohly uložit do elegantního látkového pouzdra
Sluneční paprsky odrážející se od sněhu vadily i starým Eskymákům neboli Inuitům, kteří problém vyřešili pomocí koženého či dřevěného pásu s proříznutým podélným úzkým otvorem pro oči. A čínští soudci si kdysi zakrývali oči plochými šedými křemeny. Ti to ale nedělali kvůli slunci, chtěli prý skrýt svůj výraz nebo směr pohledu, a vypadat tak při rozhodování u soudu tajemně.
■ John Lennon a jeho ikonické brýle, jimž se jednu dobu neřeklo jinak než lenonky
Nedržely na nose
První skutečné sluneční brýle navrhl v 18. století James Ayscough, ale stále nebyl uspokojivě vyřešen problém, jak je udržet na svém místě. Ve Španělsku se začaly používat hedvábné stužky, připevněné k obroučkám, se smyčkou kolem uší. Potíže s neposednými brýlemi později řešila místo smyček – po čínském způsobu – keramická či kovová závaží. Konečně v roce 1730 představil londýnský optik Edward Scarlett pevné „nožičky“ podobné těm, jaké známe dnes, které se opíraly o horní část ucha. Jak snadné…
A v roce 1752 James Ayscough vynalezl postranice s dvojím čepem, které se daly ohýbat. Tento „módní výstřelek“ ve své době vůbec nebyl levnou záležitostí. Američtí kolonisté prý za ně platili až 200 dolarů a tehdy byly asi spíše součástí brýlí dioptrických.
■ Když se řekne Buddy Holly, většině lidí se vybaví nejen jeho písně, ale hlavně silné černé obroučky
Američtí piloti jako průkopníci
Používání těch slunečních se rozšířilo až ve 20. letech 20. století, kdy se poprvé v historii stala módní opálená pleť a při chytání bronzu byly brýle nezbytné. Díky novým a levným materiálům, používaným při jejich výrobě, se šířily téměř rychlostí blesku a velmi rychle se staly i módní záležitostí. První výrobu slunečních brýlí ve velkém a jejich prodej odstartoval v roce 1929 Sam Foster. Brzy nato požádala armáda Spojených států firmu Bausch & Lomb, aby vyvinula efektivní ochranu pilotů létajících ve velkých výškách před oslněním. Z ní se vyvinuly tzv. pilotky se zelenými skly, které snad vůbec nepodléhají času a jsou oblíbené stále. Svůj původní tvar ze třicátých, čtyřicátých a padesátých let dvacátého století si zachovávají i dnes již kultovní sluneční brýle značky Ray Ban. Za jednu z nejpopulárnějších je považována také značka Wayfarer, která dokázala ovlivnit celé generace.
Dnes se do slunce můžeme dívat chráněni brýlemi navrhovanými těmi nejznámějšími světovými módními značkami. Důležitější při jejich výběru by ale měla být spíše kvalita a funkčnost. UV ochrana je u slunečních brýlí již standardem, koupit se dají brýle určené pro různé sporty a vybrat si můžeme z nepřeberného množství zabarvení i tvarů. Prostě císař Nero by nám záviděl…
Archiv, časopis Krásná 2012
