Úvod Magazín Moudrost stromů – Lípa

Moudrost stromů – Lípa

Lípa je stromem lásky, který zajišťuje též ochranu a nesmrtelnost. Představuje ženský princip, je nositelkou a strážkyní tradice. Učí nás, že rodina, svět i vesmír jsou jedno. Pomáhá nám k opětovnému nastolení míru a odpuštění. Je stromem společenství. Přináší jednotu, soudržnost a učí nás solidaritě. Pomáhá nám pochopit principy celku.

Botanika

Lípa srdčitá, latinsky Tilia cordata, je většinou velmi statný, opadavý listnatý strom dorůstající do výšky 30 metrů i více. Koruna je vysoce klenutá, často nepravidelně uspořádaná. Kůra mladých stromů je hladká a šedá, u starších stromů hnědošedá a členěná v různé ploché, podélně probíhající lišty a rýhy. Střídavé listy jsou srdčitého tvaru. Plodem je malý kulovitý oříšek. Kvete v měsících červen až červenec. Roste roztroušeně v teplých dubohabrových lesích na svěžích, většinou hlubokých půdách. V Evropě je to široce rozšířený strom, převážně v oblasti středohoří. U nás roste od nížin po pahorkatiny až do nadmořské výšky 900 metrů. V posledních 300 letech je však tento druh v lesích spíše na ústupu. Příčinou je masivní zavádění smrkových monokultur. Hojně je vysazován v ulicích a parcích.

Dalším druhem parků a alejí je lípa stříbrná, latinsky Tilia tomentosa, která se v posledních letech projevila jako poměrně dost odolná vůči narůstajícímu znečištění městského ovzduší. Naproti tomu lípa velkolistá, latinsky Tilia platyphyllos, která je na znečištění ovzduší značně citlivá, z míst svého častého výskytu, vesnických návsí, pomalu mizí. Výrazně odolnější jsou také kříženci, kteří vznikají přirozenou cestou ve společné oblasti rozšíření dvou druhů, jako je například lípa evropská, latinsky Tilia x europaea, hojně vysazovaná ve městech a velkých zahradách.

Použití

Světlé a měkké lipové dřevo se hodí zejména pro práce řezbářské a modelářské. Z lehkého lipového dřeva se vyrábějí například tužky, rýsovací prkna, bedny nebo překližky. Houževnaté a pevné lipové lýko bylo dříve často používáno jako pletivo se širokým uplatněním od oděvů a obuvi přes pytle, lana až k tětivám a koňským postrojům či nádobám na obilí. Uhlí z lipového dřeva sloužilo k výrobě prášku na čištění zubů, střelného prachu a dodnes se používá jako kreslicí uhel. Kvetoucí lípy jsou cenným zdrojem pro včelí pastvu – lipový med je stále velmi ceněný. Lípa se též uplatňuje v sadovnictví nebo jako meliorační či půdoochranná dřevina.

Léčení

Prášek z lipového dřevěného uhlí má dezinfekční účinky a dlouho se používal k léčení otevřených ran a vředů. Dnes se lipové uhlí používá jako přirozený prostředek proti kolikám a průjmům. Čaj ze sušeného lipového květu podporuje pocení a vylučování moči, tiší křeče a čistí krev. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku. Éterický olej z lipového květu má antibiotické účinky.

V gemmoterapii, léčbě pomocí pupenů, se výtažky z lípy používají při pocitech strachu, úzkosti, psychickém napětí či neuralgiích. Působí jako výborné sedativum a antidepresivum. Tlumí též pocity svědění. V psychické rovině nám lípa pomáhá při odstraňování egocentrického myšlení a následném osvojování altruistického přístupu, dále pak při zapojování jednotlivce do skupiny. Uklidňuje silné emoce a zaceluje duševní rány. Pročišťuje uvažování a city, harmonizuje myšlení a regeneruje ducha.

Energie

Lípa je stromem lásky, který zajišťuje též ochranu a nesmrtelnost. Představuje ženský princip, je nositelkou a strážkyní tradice. Učí nás, že rodina, svět i vesmír jsou jedno. Pomáhá nám k opětovnému nastolení míru a odpuštění. Je stromem společenství. Přináší jednotu, soudržnost a učí nás solidaritě. Pomáhá nám pochopit principy celku.

Energie lípy nás opětovně spojuje s celistvostí bytí. Učí lidi překonat iluzi oddělenosti, neboť všechno stvoření je ve skutečnosti jediným bytím – jsme obsaženi ve všem a vše je obsaženo v nás. A tak se vzájemně ovlivňujeme. Pomáhá nám najít cestu k jednotě, nezávisle na tom, jestli jsme rozhádáni sami se sebou nebo s okolním světem, neboť všechno vnější je koneckonců zrcadlem nás samých.

Archiv, časopis Krásná, 2008

Pel-mel
Všichni jsme tu spolubydlící Svátek svatého Jiří (24. duben)