Svátek svatého Jiří (24. duben)
Jméno Jiří patří ve světě k deseti nejčastěji používaným jménům křesťanských světců a mučedníků. Snad v každém jazyce má svou specifickou podobu. Přes nespornou oblibu je tento světec a mučedník od roku 1970 uváděn mezi spornými svatými.
Jméno Jiří patří ve světě k deseti nejčastěji používaným jménům křesťanských světců a mučedníků. Snad v každém jazyce má svou specifickou podobu. Přes nespornou oblibu je tento světec a mučedník od roku 1970 uváděn mezi spornými svatými. Jeho život a osudy nepotvrzuje žádný hodnověrný historický pramen, pouze legendární vyprávění a i ta jsou velmi různorodá. Podle legendy Aurei (lat. Zlaté legendy) se Jiří narodil ve 3. století v Kappadokii (území dnešního Turecka).
Jako voják a tribun římské armády se nechal tajně pokřtít. Když město Silene v Libyi sužoval drak, zabil ho a zachránil dceru místního krále. Podle legendárního vyprávění zahynul v Nikodémii (území dnešního Turecka) v době pronásledování křesťanů za císaře Diocletiana. Možná že právě oblíbená Zlatá legenda přispěla ke vzniku rčení, že „na svatého Jiří vylézají hadi a štíři“. Jako světec a mučedník měl Jiří plné ruce práce. Jeho ochrany se dovolávali světští a církevní hodnostáři a rytíři, rolníci, sedláři, kováři, bednáři, pocestní a zajatci, potulní kejklíři, chovanci chorobinců, chovatelé dobytka a koní, jezdci a vojáci. V německojazyčných oblastech byl vzýván jako jeden ze 14 svatých pomocníků. Jiřímu bylo zasvěceno 13 rytířských řádů a za patrona ho dodnes považuje město Janov, Anglie a Gruzie, limburské biskupství a Dardanely (původně úžina svatého Jiří).
Svatojiřský svátek býval jedním z nejdůležitějších mezníků hospodářského roku. Slavil se jako předěl ročních období. Na svatého Jiří se podle lidových pranostik „rodilo jaro a otevírala se brána létu“. Ke dni sv. Jiří se vázalo množství zvyků a obyčejů vztahujících se k zahájení polních prací a prvnímu výhonu dobytka ze zimního ustájení na zelenou pastvu. Rolníci věřili, že se od svátku světce nesmí šlápnout na pole, jinak se neurodí. Hospodáři za svítání zapichovali na okraj oranice křížky a dlouhé zelené pruty, aby si zajistili vysoký vzrůst lnu a obilí. Svatý Jiří se netěšil jen úctě u křesťanů. Za patrona pastevců a polí ho považují muslimové a zvláštní úctě se těší v Turecku.
Archiv, časopis Krásná, 2008