Úvod Magazín Moudrost stromů: Bříza

Moudrost stromů: Bříza

Podzimní břízy

Bříza bělokorá, latinsky Betula pendula, je opadavý listnatý strom, dorůstající do výšky kolem 20 metrů. Koruna je zpočátku úzká, kuželovitá, později okrouhle vyklenutá nebo nepravidelná. Kmen je rovný nebo zakřivený, občas bývá jednostranně nakloněný.

Kůra je hladká, stříbřitě bílá s jednotlivými šedobílými příčnými pruhy, později dělená hrubými sukovitými hluboce rozpraskanými černými lištami. Listy jsou okrouhle oválné nebo trojúhelníkové, dlouze řapíkaté, dvakrát pilovité, v dospělosti oboustranně lysé, na omak velmi tenké. Kvete v březnu až květnu. Plodem jsou nepatrné křídlaté nažky, které se uvolňují ze zralých samičích jehněd. Bříza bělokorá je hojná po celé Evropě, zejména na písčitých půdách, mýtinách, při okrajích lesů nebo mezi poli. Je to pionýrský druh sypkých půd, který nesnáší zastínění. Jinak je poměrně nenáročná a dosti odolná vůči nepříznivému klimatu.

Rychle se rozmnožuje, zejména na ladem ležících půdách a pasekách. Její nápadně bílá kůra má schopnost odrážet velkou část dopadajícího záření, což jí umožňuje růst i na silně a vytrvale osluněných místech. Dalším častějším druhem je bříza pýřitá, latinsky Betula pubescens. Je to keř nebo malý strom se štíhlou, členěnou korunou a metlovitými větvičkami směřujícími u dospělých stromů vzhůru. Kůra je bělošedá až světle hnědá, místy stříbřitě bílá bez příčných tmavých lišt. S oblibou se vyskytuje na mokrých či vlhkých lokalitách, mírně bohatých na živiny, v polomových a slatinných lesích, na jihu především v horách až do nadmořské výšky 1600 metrů.

Použití

Světlé březové dřevo je oblíbené v nábytkářství, používá se zejména jako dýha, dále též jako topivo. Indiáni vyráběli z březové kůry kánoe a pergamen. V Laponsku se z ní dělaly pláště a kamaše, skandinávské domy se pokrývaly březovými šindeli a zařizovaly březovým nábytkem a domácím nářadím. Mladé břízky, májky, se dodnes zdobí a vztyčují jako symbol jara. Vzhledem k tomu, že bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá příliš velké nároky na živiny, je ideální dřevinou pro zalesňování zdevastovaných území. V parcích se pěstuje několik okrasných odrůd břízy bělokoré. Odvar z listů byl už v dobách Keltů připravován na pročištění pleti. Březová šťáva se osvědčila jako lidový prostředek k ošetření vlasů. Koupel z listů osvěžuje, odstraňuje z těla škodliviny, a navíc má redukční účinky. Účinné látky v listech jsou dodnes používány v lidovém léčitelství a homeopatii.

Léčení

Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest, dále při vodnatelnosti, revmatismu a dně. Březové pupeny se užívají při zánětu a odvápnění kostí a při celkové detoxikaci organismu. Harmonizují též činnost jater, slinivky a sleziny a pomáhají léčit záněty ledvin. Extrakt z březových jehněd odstraňuje vysoký krevní tlak, pomáhá při úbytku životních sil a poruchách krvetvorby, výrazně ovlivňuje také hormonální sféru a potenci.



Z březové kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, jenž se používá při kožních chorobách. V psychické rovině přináší bříza celkovou úlevu, zklidňuje mysl přetíženou starostmi, probouzí naše vnitřní vnímání a usnadňuje řešení problémů, s nimiž si nevíme rady. Hodí se pro lidi, kteří neumí být sami, ještě nezjistili, kdo vlastně jsou, a bojí se jít svou vlastní cestou.

Energie

Bříza svým okouzlujícím a vlídným vyzařováním manifestuje princip ženskosti a ženských citů. Pomáhá nám, abychom se akceptovali jako citové bytosti. Posiluje ženskou přijímající část, přítomnou v každém člověku, a schopnost jednat spontánně podle svých citů a také přijímat city druhých. Ukazuje nám, jak znovu nastolit rovnováhu po tisíciletém globálním upřednostňování mužských principů, které postupně vedlo k rozkolu mezi hlavou a srdcem, rozumem a citem. Důležité je, abychom si připouštěli své skutečné pocity a nepotlačovali je kvůli nějakým zvnějšku vneseným hodnotovým představám a očekáváním společnosti. Bříza nám pomáhá orientovat se, když hledáme objasnění a vedení, učí nás naslouchat a znovu věřit vlastnímu nitru, být šťastní sami se sebou. Ukazuje nám, že všechno vnější existuje napřed uvnitř, a učí nás skutečné, bezvýhradné lásce. To ne my přistupujeme ke světu, ale svět přichází k nám a my přitahujeme život. Proto jsou láska a štěstí možné, teprve když jsme schopni milovat sami sebe. Je to strom, který nám pomáhá znovuobjevit naše vlastní božství, krásu a pokoru.

Archiv, časopis Krásná, Fotografie: Pixabay

Životní styl
Fazole Tantrický sex