Marilyn Monroe
Nejnádhernější blondýnka s nejskvostnějšími křivkami v dobách, kdy páni ještě veřejně přiznávali, že právě takové ženy je připravují o rozum. V roce 1954 vyvolala málem vzpouru v řadách americké armády, když na své druhé svatební cestě v Tokiu navštívila jednotky chystající se do korejské války.
Stala se sexuálním symbolem Hollywoodu a teprve poté pokornou žačkou slavného Actors’Studia v New Yorku, protože chtěla dokázat, že je nejen krásná, ale také skutečná herečka. Kdo viděl jediný z třiceti filmů, které za svůj krátký život natočila, nezapomene na její kouzlo, ví, že byla jedinečná, dovedla rozzářit dílo pouhou nervní, nabytou a nezaměnitelnou přítomností.
I v osobním životě opsala zajímavý oblouk. Jejím prvním manželem byl mladičký námořník, následovala baseballová superhvězda Joe DiMaggio, kterého nakrátko vystřídal postarší intelektuál, dramatik světového jména Artur Miller. Mezi její četné milence patřil Yves Montand i Frank Sinatra. Nepříliš tlumeně se mluvilo o jejím milostném poměru s prezidentem J. F. Kennedym.
Zažila omračující triumfy, a přece by s ní málokdo rád měnil. Nemanželské dítě psychicky labilní ženy, otec neznámý, matka v ústavu a malá Norma Jean Bakerová v sirotčinci. Provdala se v šestnácti, a když jednadvacetiletý manžel narukoval, pracovala v továrně na padáky. Reportér, který ji objevil, nevěřil svým očím. Začínala jako pin-up girl, její fotografie zdobila skříňky nesčíslného množství studentů, dělníků, sportovců a vojáků.
Peníze jí byly lhostejné, slávu milovala. Měla obojí – a navíc strašlivé psychické propady. Alkohol a barbituráty, kontakty s FBI, život na hraně a smrt ve třiceti šesti. Byla to sebevražda, nebo jí někdo dopomohl? Žít s ní bylo obtížné – a pro ni samotnou patrně k nesnesení. Vyšla ze dna a došla k zralé a uvědomělé práci. Narodila se 1. června v roce 1926 a mimochodem: vůbec a v žádném smyslu nebyla blondýnka.
Archiv, časopis Krásná 2008
