Ischemie: nemoc ze dvou stran – porucha prokrvení (1. díl)
Ischemická choroba dolních končetin postihuje periferní tepny. Podobně jako u chorob srdce bývá základní příčinou tohoto postižení ateroskleróza.
Pro toto onemocnění je typický rozdíl mezi muži a ženami. U mužů se postižení vyskytuje až trojnásobně častěji. Negativní je vliv věku, nad 60 let věku je výskyt zásadně vyšší. Jaké jsou kromě toho hlavní rizikové faktory, které ovlivňují výskyt tohoto onemocnění? Především je to cukrovka a kouření. Nepominutelným dalším faktorem jsou zvýšené hladiny tuků v krvi a neléčený, tedy nekorigovaný vysoký krevní tlak.
Jaké obtíže nás mohou přivést na stopu této nemoci? Rozlišujeme jednak akutní formu a jednak formy chronické. Při akutní formě je životně ohrožena celá končetina nebo její část. Je to způsobeno náhle vzniklým uzávěrem cévního řečiště, které zásobuje tkáně končetiny živinami a nezbytným kyslíkem. To se děje buď náhle vzniklým uzávěrem na již ateroskleroticky změněné cévě, anebo prostřednictvím vmetku (embolu), který se do periferie dostane z jiných částí srdečněcévního systému. Končetina je pod uzávěrem chladná, fialově zbarvená, bolestivá, později se ztrátou citlivosti. Jediným řešením je urychlený transport na specializované pracoviště s časným odstraněním příčiny nedokrevnosti (ischémie). Včasným výkonem tak pacientovi zachraňujeme jeho akutně postiženou končetinu.
Chronické formy se především prozradí klaudikacemi – „kulháním“. Pacient je při těchto obtížích vlastně limitován v chůzi vzdáleností, kterou je schopen ujít. Po ujití určité vzdálenosti je nucen zastavit se pro bolest, která se lokalizuje nejčastěji v lýtku, ale i výše a je způsobena nepoměrem nároků končetiny na kyslík a možnostmi ateroskleroticky změněného řečiště ho poskytnout.
Rozlišujeme různé stupně postižení ischemickou chorobou dolních končetin. Klasifikace dělí ischemickou chorobu dolních končetin podle Fontaina do čtyř stadií. První stadium se projevuje pouze šelesty nad postiženými, zúženými tepnami. Druhé se rozděluje podle klaudikační vzdálenosti, což je vzdálenost, kterou je pacient schopen ujít bez bolestivých obtíží, a to buď kolem 50 metrů, do 200 metrů a nad 200 metrů. Třetí stadium je typické klidovými bolestmi a čtvrté již defekty na kožním krytu.
Objektivizovat stav tepenného systému na končetině nám pomáhají různé vyšetřovací metody. Nezastupitelné je první vyšetření u vašeho lékaře, na které většinou navážou specializovaná vyšetření ultrazvukem u specialisty. Co se týče léčby, snažíme se především, aby choroba, která již nastala, dále nepostupovala. Ovlivňujeme rizikové faktory, což u někoho jde lépe, u jiného hůře. Velmi důležité je zanechání kouření. Důležitá je normalizace vysokého krevního tlaku a úprava hladin tuků příslušnou dietou.
Nelze-li u poruchy hladin tuků jinak, nasazujeme příslušnou hypolipidemickou léčbu. Opominout nelze ani pohybovou léčbu, která má svůj velký význam hlavně u druhého stadia ischemické choroby dolních končetin. Kromě povšechného doporučení procházek je nezbytné pacientovi podle místa postižení jeho tepen doporučit, zda má spíše dělat dřepy nebo výpony na špičky. Kromě těchto léčebných opatření ordinujeme při konzervativní terapii tzv. vazoaktivní léky, které zlepšují bolestivé symptomy, a protidestičkovou léčbu (kyselinu acetylsalicylovou), která zabraňuje tvorbě trombů a vmetků.
Zásadním přínosem pro léčbu ischemické choroby dolních končetin je obnovení prokrvení končetiny. To se děje tzv. revaskularizací, která se provádí různými způsoby. Nejčastěji je to metodou perkutánní transluminární angioplastiky (PTA). Katétr je zaveden do tepny postižené zúžením a nafouknutím balónku kolem katétru dojde k roztažení zúženého místa. Doplněním je pak eventuální zavedení stentu do postiženého místa, což je vlastně miniaturní drátěná protézka zachovávající příslušný průsvit tepny.
