Abeceda Velikonoc: Boží hod velikonoční
Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání). Boží hod velikonoční je prvním dnem velikonoční doby, která trvá 50 dní a je nejradostnějším obdobím křesťanského roku.
Název Boží hod je odvozen od toho, že věřící častěji navštěvovali kostely, přistupovali četněji k svatému přijímaní, obnovovali křestní sliby, dávali almužny a jinak slavili duchovní hody. Na svobodu byli propouštěni pokřtění otroci a omilostňováni vězni. Na božíhodovém stole se po čtyřicetidenním půstu objevilo opět maso, vejce a mléčné výrobky.
Ve středověku se na náměstích hrály velikonoční hry o Vzkříšení Páně a třech Mariích a jejich cestě k Ježíšovu hrobu. Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. V raně křesťanské církvi se nesvětil po první tři staletí žádný svátek kromě oslavy velikonočního tajemství, a to kařdou neděli, neboť Kristus vstal z mrtvých v noci na neděli.
Nejstarší oficiální zpráva o výroční oslavě Velikonoc se dochovala v zákoně římského císaře Valentiniana II. (371 - 392) datovaném 7. srpna 389. Od nejstarších dob bylo velikonoční tajemství slaveno jako svátek radosti z vítězství života nad smrtí, oslava tajemství Krista, jeho smrti a slavného zmrtvýchvstání. Křesťané Malé Asie a Sýrie kladli důraz na Ježíšovu vykupitelskou smrt.
Více se o Božím hodu velikonočním a dalších velikonočních zvycích dozvíte v knize Abeceda Velikonoc.
Zdroj: Abeceda Velikonoc, Fotografie: Pixabay
