Za posmrtnou slávou Číny - Terakotová armáda
Čína je dnes v centru zájmu díky svému hospodářskému rozmachu, globálním ambicím politickým i ekonomickým, ale také vzhledem k neuvěřitelně pestrému potenciálu pro turistiku. V poslední době se rozmohlo i domácí cestování a skupiny Číňanů doslova zaplavují všechna atraktivní místa.
Vylézají z autobusů jako mravenci, členové organizovaných skupin mají vždy stejnou bundu, čepici i tašku. Jejich průvodkyně brebentí jako papoušek do tlampače a snaží se překřičet nedalekou kolegyni. Skupina naslouchá, rychle se vyfotografuje s pozadím pagody a zase spěchá dál. Nějaký hlubší zájem o památky tu ale nenajdete. Při projížďce lodí noční Šanghají se dokonce babky posadí zády k hlavnímu výhledu a raději si povídají.
Terakotová armáda
Hlavní atrakcí Xianu je 2000 let stará terakotová armáda Bingmayong. Objevena byla roku 1974 zemědělcem, který hloubil studnu. Během tří let byly odkryty tři komory se 6000 terakotových vojáků a koňů připravených k boji.
Na východě stojí lučištníci, hlavní sílu představují vojáci s meči, kopím a dalšími zbraněmi s dlouhým dosahem, doprovázeni 35 vozy taženými koňmi. Každá postava se liší svým výrazem a vzezřením. Jezdci jsou oděni do šatů s těsnými rukávy, kabátců a pláštěnek proti dešti. Střelci svým postojem a výrazem přesně korespondují s pokyny ve starých válečných knihách. Předpokládá se, že sochaři používali sami sebe a své kolegy jako modely pro válečnické obličeje. Mnohé sochy původně držely v rukách skutečné bronzové zbraně, ale ty se již rozpadly. Meče generálů a vysokých hodnostářů zůstaly zachované díky zvláštnímu povlaku proti korozi a dnes jsou uloženy v depozitáři. Archeologové věří, že tento nález může být jen zlomkem ještě větší armády, která patří ke hrobce Qin Shihuanga, jenž vládl v letech 246–210 př. n. l. a sjednotil zemi, písmo a měnu. Říká se, že jeho hrobka obsahovala paláce, zlaté a stříbrné sochy, její stropy byly zdobeny perlami a to vše chránily pasti na vetřelce.
Xian se ovšem nestal místem odpočinku pouze tohoto panovníka. Okolní planina Guanzhong skrývá mnoho imperiálních hrobek císařů, jejich manželek, konkubín, vládních úředníků a vojáků. Ty nejsou tak často navštěvované jako terakotová armáda či muzeum, kde se výroba terakotových sošek předvádí. Ten, kdo má rád poklid daleko od turistických davů, si zde přijde na své. Hrobky panovníků se zpravidla začaly stavět ihned poté, co císař nastoupil na trůn. Jejich výstavba byla nákladná a náročná a mnohdy se je do jeho smrti nepodařilo dokončit. Dělníci, kteří zde strávili hodiny tvrdé práce, pak zpravidla ukončili svůj život spolu s vládcem. Z obavy před vyzrazením místa mauzolea a možného vyrabování bývali uzavřeni v pohřebním komplexu a takto odsouzeni k pomalému umírání zaživa. Do hrobek se pokládaly sošky, šperky a různé předměty, které měly panovníkovi usnadnit jeho pouť na druhém břehu řeky života.
Archiv, časopis Krásná 2011, Fotografie: Pixabay
