Za posmrtnou slávou Číny - Ozdobné uzly makramé
Čína je dnes v centru zájmu díky svému hospodářskému rozmachu, globálním ambicím politickým i ekonomickým, ale také vzhledem k neuvěřitelně pestrému potenciálu pro turistiku. V poslední době se rozmohlo i domácí cestování a skupiny Číňanů doslova zaplavují všechna atraktivní místa.
Vylézají z autobusů jako mravenci, členové organizovaných skupin mají vždy stejnou bundu, čepici i tašku. Jejich průvodkyně brebentí jako papoušek do tlampače a snaží se překřičet nedalekou kolegyni. Skupina naslouchá, rychle se vyfotografuje s pozadím pagody a zase spěchá dál. Nějaký hlubší zájem o památky tu ale nenajdete. Při projížďce lodí noční Šanghají se dokonce babky posadí zády k hlavnímu výhledu a raději si povídají.
Ozdobné uzly makramé
Hrobky měly být obdobně jako paláce, ve kterých šlechta žila, výrazem harmonie, krásy a souhry přírody a člověka. Vybírala se malebná krajina s jezírky, řekami, hory, případně se umělé kopce vytvořily. K hrobkám vedly tzv. svaté stezky, někdy také nazývané cesty duchů, lemované po obou stranách kamennými sochami mytologických zvířat, vysokých hodnostářů a vojáků, jež měly zemřelého chránit v podsvětí a sloužit mu. Najdeme je i u hrobky císaře Gaozonga a císařovny Wu Zetian. Ta byla jedinou dámskou vládkyní Číny. Do paláce se dostala ve věku 14 let jako konkubína Taizonga. Po jeho smrti v roce 649, kdy jí bylo 26 let, žila tři roky v buddhistickém klášteře, kde ji začal navštěvovat Taizongův syn Gaozong. Když se stal vládcem, vzal si Wu ke dvoru jako svoji konkubínu nižšího řádu – zhaoji. Brzy se jim narodily dvě dcery a Wu prakticky nahradila legitimní císařovnu Wang, kterou nakonec obvinila ze zločinu, aby se dostala k moci. Gaozonga roku 660 postihla mrtvice a Wu již nestálo nic v cestě. Po vládcově smrti (roku 683) posadila na trůn svého syna, a když ji unavilo kontrolovat tuto loutku, sama se chopila koruny a 15 let vládla krutě a nemilosrdně. V tomto období také začal úpadek dynastie Tang.
Svatá stezka vede k mauzoleu dynastie Ming (1368–1644), které se rozkládá 50 kilometrů severozápadně od Pekingu. Do hrobek se vkládaly různé předměty a také živá zvířata. Panovníkům byl do úst položen nefritový kruh, znamení nesmrtelnosti. Nefritových předmětů se tu vůbec našla spousta. Ostatně dodnes je tento kámen Číňany velmi ceněn a vyrábějí se z něj krásné šperky. Oblíbenými suvenýry pro turisty jsou také hedvábné látky, vyřezávané dřevěné sošky, vonné tyčinky a ozdobné uzly makramé, které se zavěšují např. za okna automobilů. Stánky před pekingským Zakázaným městem a Letním palácem jsou jimi doslova přeplněné.
Ani my nemůžeme odolat a u jednoho z nich si kupujeme dlouhou vonnou tyčinku zatočenou jako had. Odcházíme s ní do Chrámu nebes, který byl postaven roku 1420 v Pekingu. Kráčíme po bílém mramoru k centrálnímu sálu, abychom zde spirálu zapálili a pomodlili se za zdar naší cesty a úspěch v životě. Tyčinka bude dlouho hořet a s ní se naše přání rozplynou až k nebi, jež bylo otcem zdejších císařů.
Archiv, časopis Krásná 2011, Fotografie: Pixabay