Znamení Váhy

Váhy

Váhy bývají považovány za jediné neživotné znamení, protože všechna ostatní symbolizují zvířecí nebo lidské postavy. V této souvislosti je ovšem třeba podotknout, že jako samostatné souhvězdí jsou Váhy chápány až od počátku helénského údobí starověkého Řecka. Astrologové egyptští či babylónští považovali dnešní souhvězdí Vah, Štíra a Hadonoše za jediný celek. Egypťané zase viděli v uskupení hvězd pouze „pracovní nástroj“ boha Anubise, tedy příruční váhy, na nichž vážil srdce zemřelých před jejich odchodem do záhrobí.

Na základě tohoto mýtu zřejmě vznikla i nám dobře známá postava bohyně spravedlnosti, která drží v ruce misky vah, aby spravedlivě zvážila všechny viny. Ale pozdně babylónský zvěrokruh považuje dnešní Váhy za součást souhvězdí Śtíra, přesněji řečeno vidí v nich jeho klepeta, tedy část těla živého tvora. Ještě Ptolemaios používal ve svých dílech pro zmíněné souhvězdí starý název – Klepeta Štíra.

Září

Slované povětšinou dali měsícům jména podle opakujících se dějů v přírodě nebo podle stavu vegetace. Slovo září může mít spojitost s podzimní rovnodenností, stále je světlo, „měsíc září“. Jiný výklad upozorňuje, že se kdysi říkalo „za řujě“ = „za říje“, tedy za času podzimního říjení zvěře. Latinský September (anglicky September) je z latinského septem = sedm, protože to býval sedmý měsíc dřívějšího římského kalendáře.