Tajemství Velikonoc
Na Velikonoce se křesťané připravují čtyřicetidenní postní dobou, která začíná Popeleční středou. Čtyřicet dní připomíná Ježíšův pobyt na poušti. Během postní doby se nejí maso teplokrevných zvířat, protože křesťanství stejně jako židovství ztotožňuje krev s principem života. Půst má být připomínkou prolití Kristovy krve.
Co znamená slovo Velikonoce?
Velikonoce – v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista. Proto se tato noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název Velikonoce.
Datum Velikonoc
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, pozůstatkem roku řízeného současně sluncem (slunovrat) a měsícem (úplněk). Slaví se v neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarním bodem. Velikonoce nemohou tedy být dříve než 22. března a později než 25. dubna.
Velikonoční zvyky
Proč je středa škaredá
Toto označení prý pochází z toho, že se Jidáš na Ježíše škaredil. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil ve všechny středy v roce. Někde se také středě říkalo sazometná nebo smetná, protože se toho dne vymetaly komíny.
Proč je čtvrtek zelený
Zelený čtvrtek se obvykle vysvětluje na základě zelených bylin, které byly součástí Poslední večeře nebo také podle barvy probouzející se přírody, jelikož se Velikonoce slaví v době, kdy se všechno zelená. V tento den se jí zelená strava (špenát, zelí atd.) aby byl člověk celý rok zdravý.
Název Zelený čtvrtek lze také odvodit od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo. Kostelní zvony zní naposled a znovu zvoní až na Bílou sobotu, protože „odlétají do Říma“.
Co se nesmělo na Velký pátek
Velký pátek je dnem smutku – Kristus umírá na kříži. Nekonají se bohoslužby, ale při pobožnosti se čtou texty popisující Kristovo umučení.
Tento den lidé ráno vstávali před východem slunce a omyli se vodou z potoka. Dodržovali přísný půst a nepůjčovali nic ze své domácnosti, protože by tyto věci mohly být očarovány. Na Velký pátek se děly zázraky, otvíraly se hory, které vydávaly své poklady. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu, nesmělo se ani prát prádlo, protože by prý ho pradleny namáčely do Kristovy krve.
Co se dělalo na Bílou sobotu
Tento den se uklízelo a bílilo a připravovalo na slavné Vzkříšení na Boží hod velikonoční. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci. Pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové metličky a zdobila se vajíčka.
V mnoha vsích bylo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště. Hospodyně pak vzala polínko a šla před místní kostel, kde hořela hranice dříví, kam polínko přiložila. Když kněz oheň posvětil, vzala hospodyně žhavý oharek domů a zažehla jím oheň nový. Na Bílou sobotu se koná jen noční bohoslužba – vigilie. Skončením Bílé soboty se zvršil také dlouhotrvající půst.
Jak se slavil Boží hod velikonoční
V neděli na Boží hod velikonoční se ráno při mši světily pokrmy a každá návštěva, která vešla do domu, si vzala kousek posvěceného jídla. Hospodář dával kousek svěceného mazance a vína polím, zahradě a studni, aby byla úroda, ovoce a voda. K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno.
Na tento den promluví papež poselství a požehnání: Urbi et Orbi (Městu a světu).
Proč byl pondělek mrskaný
Na Velikonoční pondělí chodili dříve dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byla po celý rok zdravá, veselá a pilná. Mnohde bylo zvykem, že v úterý na oplátku děvčata polévala chlapce vodou, aby byli svěží. Dnes už chodí s pomlázkami většinou jen děti, které za vinšování dostávají nejen malovaná vajíčka, ale i sladkosti.
Velikonoční symboly
Beránek – Symbol beránka je přítomný již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici symbolizoval Izrael jako boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
Kříž – Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k nejkrutějším a nejvíce ponižujícím.
Oheň – Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce.
Svíce – Svíce je v mnoha kulturách chápána jako znamení života.
Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista – tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Λ a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu – aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.
Vajíčko – Protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat vejce, důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.
Zajíček – Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara.
Pomlázka – Tento v Česku důvěrně známý symbol Velikonoc má také původ ve starých pohanských zvycích.
Řehtačka – Zvuk řehtačky měl nahradit zvony, které odletěly do Říma.
Nenáboženské velikonoční tradice
V USA jsou velikonoční svátky již prakticky nenáboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se účastní jen velikonočního veselí okolo zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka.
V Norsku je kromě lyžování v horách a malování vajíček tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Poirot Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.
Archiv, časopis Krásná, 2008
