Svatý Václav, světec celého světa
Jedním z nejslavnostnějších dnů v roce býval kdysi v naší zemi svátek zasvěcený patronu českého království, knížeti svatému Václavovi. Svátek tohoto světce uctívali všichni bez rozdílu, ať již patřili mezi věrné stoupence římského papeže, vyznavače učení mistra Jana Husa nebo bezvěrce. Svatý Václav byl symbolem sjednocujícím českou zem. A nejen to. Je jediným českým světcem, jehož jméno je zaznamenáno ve světovém a generálním římském kalendáři.
V Anglii skutky a mučednický osud svatého Václava ožívají o každých Vánocích v koledách. Úctu tomuto světci vyznávají věřící v Polsku, Sasku, na Balkáně i v Římě. Svatého Václava uctívají dokonce i na Rusi. Po celém světě jsou rozesety kostely, kaple a kostelíky zasvěcené Václavově památce. Ani v Africe, Jižní Americe a Asii není jméno českého světce díky křesťanským misionářům neznámé.
V Českých zemích se o svátku svatého Václava vždy konaly slavnostní mše. Se dnem zasvěceným světcově památce se tradičně pojily poutě a posvícení. Ve městech se zvláště v 19. století pořádaly nejrůznější dobročinné a později i obrozenecké akce. Lidové veselice na vesnici byly mnohem bujnější. Na počest světce se zpívalo a tančilo. K oblíbené vesnické zábavě o tomto dni patřila volba chudého krále, jeho královny a dvořanů. Rozverný průvod nově zvoleného panovníka a jeho družiny, náležitě posílený pivem a kořalkou, obcházel za zpěvu a veršování všechna stavení a všude prosil hospodáře a hospodyni o dárek. Z výslužky se večer v hospodě uspořádala hostina, na níž byli vítáni čeledíni, děvečky i vesnická honorace.
V některých krajích domácí chasa uzavírala o tomto dni s hospodáři novou smlouvu o službě nebo odcházela do světa za lepším. Pastevci se dnem přemyslovského mučedníka spojovali ukončení pastvy a krávy, ovce a koně se vraceli k přezimování do uzavřených chlévů nebo na pastviny položené v nížinách s teplejším podnebím. Ode dne svatého Václava se dobytek mohl také volně pást na strništích a úhorech a malí pasáčci začali zapalovat ohně, aby se ohřáli a upekli si v horkém popelu brambory nebo jablka. Však také pranostiky pojící se k tomuto dni slibují příchod chladného počasí: „Přijde Václav – kamna připrav“ nebo „Na svatého Václava bývá bláta záplava“.
Valburga Vavřinová, Archiv, časopis Krásná 2007
