Poznáte stavební sloh?

Románský sloh

Slovo romanus, ze kterého vychází pojmenování nejstaršího stavebního slohu, znamená v překladu římský. Architektura působí těžkopádně, masivně, prostor je zakončen klenbou (valenou nebo křížovou), okna jsou malá, obloukovitá, výjimečně i kulatá (tzv. rozety), tlak kleneb nesou pilíře. Využívá se klasické dělení sloupů na patku, hlavici a dřík.

Rotunda sv. Jiří na Řípu

Renesance

Cílem renesančního slohu bylo obrození umění na základě starověkého umění římského a věrného vystižení přírody (fr. renaitre – znovu se narodit). Renesance vznikla v Itálii, probíhala v průběhu 14. až 16. století a je rozdělena na ranou, vrcholnou a pozdní. Lidé rozvinuli své myšlení a přehodnocovali život. Došlo k převratným přírodním poznatkům, které změnily postoj člověka k přírodě. Hlavním měřítkem staveb se stává člověk. Ve většině případů celá budova respektuje krychli a okna jsou čtvercová. Často se využívá zdobení staveb štuky nebo typickými sgrafity (tzv. psaníčky).

Královský letohrádek na Pražském hradě

Rokoko

V 18. stol. přechází baroko plynule v rokoko. Nastupuje zjemnění, lehkost, hravost a galantnost. Náměty pocházejí z pastýřských her (motivy lásky, hravé flirtování mužů a dam, kratochvilné okamžiky). Název rokoko pochází od slova rocaille, což znamená kamení, jímž byl označován v té době oblíbený ornament složený z lasturovitých útvarů. V architektuře se interiéry zaměřují na detaily, drobné hravé dekory (sloh Ludvíka XV.), rokoková dekorace se uplatnila i v uměleckém průmyslu, výrobě porcelánu a nábytku.

Zámek Ploskovice

Gotika

Gotický sloh vznikl v druhé polovině 12. stol. v oblasti Normandie a okolí Paříže. Označení gótské neboli umění germánské a barbarské se vžilo zásluhou Giorgia Vasariho. Z Francie se šíří do Evropy díky mnišskému duchovnímu řádu cisterciáků. V různých zemích je periodizace odlišná. U nás dělíme dobu gotiky na ranou gotiku (přemyslovskou), vrcholnou (lucemburskou – 13. a 14. stol.) a pozdní (vladislavskou – 15. stol.). Charakteristickým rysem gotického stavitelství je lomený oblouk, žebrová klenba, vnější opěrný systém, celková vertikalita, bohaté zdobení, členitost a ucelený vnitřní prostor.

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Baroko

Baroko se stalo protipólem renesance. Objevuje se koncem 16. stol. a trvá do 1. poloviny 18. stol. Název tohoto slohu pochází od portugalského slova barroco. Toto označení pochází od klenotníků velkých perel (nepravidelná barevná). Aby byly barokní stavby přijaty všemi vrstvami obyvatel, kladli jejich stavitelé důraz na smyslovou stránku. Stavěly se tak především kaple a lidové stavby. Hlavními rysy jsou složité půdorysy (prolínání kruhu a elipsy), kontrast světla a stínu a rozsáhlé sakrální prostory zakončené kopulí. Vše je zdobeno freskami, bohatou štukovou výzdobou a interiéry jsou doplněny sochařskými prvky.

Loreta Praha

Klasicismus

Klasicismus vznikl na konci 18. stol. a počátkem 19. stol. ve Francii, kde byl později vyhlášen za sloh Francouzské buržoazní revoluce. Pojmenování tohoto slohu pochází od slova classicus – vynikající, vzorový. Klasicismus je spjat s dějinami výtvarného umění, hudby a literatury, převládá rozum a racionalismus. Zrození tohoto stylu je podmíněno společenskými změnami a významnými archeologickými objevy (např. objev antické civilizace).

Stavovské divadlo

Empír

Empír je posledním obdobím klasicismu. Tato doba je spojena s císařskou mocí Napoleona Bonaparta. Slovo empire znamená císařství. Stavby empíru a klasicismu jsou si velmi podobné, využívají symetrie, mají střízlivou podobu s minimem ozdob. Hlavním znakem je jednoduchost až přísnost tvarů a přehlednost. Stavitelé využívali dórských a iónských sloupů.

Zámek Kačina

Romantismus

Souběžně s pozdním klasicismem se začal roku 1820 rozvíjet romantismus. Nové stavby měly romantický vzhled. Zdrojem se staly především historizující slohy (neobaroko, neorenesance, neogotika nebo neorománský sloh). Objevují se nové slohy – novogotika a pseudogotika. Stavitelé měli oblibu i v románském, renesančním a barokním umění, jímž se nechali inspirovat. Objevují se i první restaurátoři. Novogotická architektura má tupé zakončení věží a věžiček, vlivem anglické gotiky vznikalo zubaté cimbuří.

Zámek Hluboká

Secese

Secese zasáhla do všech oblastí života a je spíše vnímána jako životní styl. Vzrostl zájem o módu, nábytek, šperky a o další oblasti užitého umění. Mezi hlavní znaky secesního stylu patří ornamentálnost, využití přírodních tvarů (listy, květy, siluety stromů, popřípadě barevné plody) bez modelace světla a stínů, vlnící se linie, stylizace a potlačení geometrické ostrosti. Pro secesní projev bylo typické vzájemné ovlivňování umění. Sbližovala se tak například poezie s hudbou a malířstvím.

Obecní dům

Kubismus

Název kubismus pochází z latinského slova kubus – krychle. Kubisté hledali způsob, jak zachytit trojrozměrnost věcí, aniž se tím poruší dvojrozměrnost jejich děl. Dochází proto k rozložení předmětů na různé části, tyto části jsou na plátně zobrazeny vedle sebe. Kubisté si vybírali určitý okruh předmětů a jejich celistvost rozbíjeli. Na kubistickém obraze jsou tak například pohromadě různé části těla spolu s jinými předměty.

Galerie Kubista

Art deco

Definovat art deco je velmi obtížné. Tento styl nese rysy mnoha směrů, především secese, kubismu a futurismu. Jeho historie sahá do období 20. a 30. let minulého století. Název art deco však vznikl až v roce 1966 na retrospektivní výstavě v Paříži, a je vytvořen z francouzského výrazu pro užité umění „arts décoratifs“, který byl součástí názvu původní Pařížské výstavy v roce 1925.

Chrysler Building v New Yorku

Funkcionalismus

Funkcionalismus je architektonický směr, který svým pojmenováním prozrazuje, že hlavní důraz se klade na funkci objektu, na jeho praktické využití či provozní upotřebení v souladu s účelem, pro který byla stavba navržena a postavena.

Müllerova vila (též Loosova vila) v Praze

Archiv, časopis Krásná, 2011