České vynálezy - Koněspřežná železnice
Významní představitelé technické a vědecké inteligence patří či alespoň by měli patřit – vedle inteligence kulturní – vždy k národním pokladům každé země. Možná ani nevíte, které všechny známé i méně známé vynálezy a objevy dali světu lidé, již žili a tvořili nebo se alespoň narodili v českých zemích. Důmysl, vtip, zručnost, neúnavná práce a originální nápady českým lidem nikdy nechyběly, mnohým se podařilo nesmazatelně se zapsat mezi světové velikány svých oborů.
První železnice na evropském kontinentě
Za realizací tohoto prvenství stojí jméno Gerstner. A to hned dva Gerstnerové – otec František Josef Gerstner a jeho syn František Antonín Gerstner.
Hlavním důvodem pro stavbu železnice z Lince do Českých Budějovic byla přeprava soli z Rakouska do Čech a také přeprava dřeva. Sůl se od nepaměti dopravovala po řekách v Rakousku do Lince, kde se překládala na koňské potahy, aby ji převezly přes Šumavu do Českých Budějovic k Vltavě, kde se opět překládala na lodě. Myšlenka zefektivnit dopravu stavbou průplavu mezi Dunajem a Vltavou vznikla již ve středověku. Vybudovat průplav chtěl prý již Karel IV. a stejný nápad měli později Rožmberkové, Albrecht z Valdštejna i Marie Terezie. Plány na prokopání Šumavy zůstaly léta jen na papíře, až koncem 18. století je realizovali Schwarzenberkové. Kanál měřil 44 kilometrů a jeho šíře byla kolem čtyř metrů. Bylo však možno po něm plavit pouze dřevo.
Nová doba si ale žádala efektivnější dopravu pomocí lodí, jak tomu bylo v té době v Anglii. Proto roku 1807 vznikla Hydrotechnická společnost, která měla pod vedením Františka Josefa Gerstnera posoudit možnost vybudování nového kanálu. Průplav by musel mít kvůli velkému převýšení až 240 zdymadel, a proto přišel Gerstner s jiným řešením, kterým se inspiroval v Anglii. Předložil návrh na vybudování koněspřežné železnice. V té době byly již v Anglii železnice běžnou záležitostí, ale na evropském kontinentě byl tento projekt první. Návrh nevzbudil důvěru a upadl na nějaký čas v zapomenutí.
Od Gerstnerova návrhu koněspřežné dráhy do jeho zprovoznění uplynulo čtvrt století. Až roku 1820 byl František Antonín Gerstner pověřen, aby se projektem znovu zabýval - stavba byla zahájena v létě roku 1825. Pro své stavitele byla stavba velkou školou a během jejího budování bylo nutno v plánech udělat mnoho změn. Týkalo se to například způsobu výstavby náspů, hloubky odvodňovacích příkopů nebo sklonu svahů v zářezech. Velkorysý způsob budování náspů vedl k obrovskému překročení rozpočtu a skončil Gerstnerovým odchodem ze stavby roku 1828. Tehdy byl již český úsek trati hotov. Stavbu rakouského úseku převzal Matyáš Schönerer. Ten s využitím nabytých zkušeností trasoval dráhu tak, aby náklady na její dobudování byly co nejnižší. A tak na rozdíl od Gerstnerova přímého trasování měl Schönererův úsek ostré oblouky a prudká stoupání, kde se musely vlaky rozpojovat, poněvadž koně nebyli schopni naložené vozy do stoupání vytáhnout.
Slavnostní zahájení osobní i nákladní přepravy se konalo 1. srpna 1832, František Josef Gerstner se tedy zprovoznění svého nejslavnějšího projektu nedožil. Na trati bylo několik přepřahacích stanic. Osobní vlaky vyjížděly jednou denně v 5 hodin ráno z obou koncových stanic. Křižovaly se v poledne ve vrcholové stanici v Kerschbaumu, kde byla hodinová přestávka na oběd v první nádražní restauraci v Evropě. Vlaky urazily celou trať za 14 hodin. Trať koněspřežky měřila 128 kilometrů a bylo na ní 214 dřevěných a kamenných mostů. Parní provoz byl na trati zaveden 1. září 1872. Zatímco Gerstnerův úsek byl prakticky rovnou převzat pro parní provoz, jižní úsek, který stavěl Schönerer, musel být celý přestavěn. V roce 1970 byly zbytky koněspřežné železnice prohlášeny národní kulturní památkou. Nejzachovalejší připomínkou tehdejší koňky je kamenný čtyři metry široký obloukový most v Holkově.
Archiv, časopis Krásná 2010, Fotografie: Wikipedie
