Nejslavnější diamanty světa - Diamant Hope
Jak zpívala Marilyn Monroe, diamanty jsou prý nejlepším přítelem ženy. Drahé kameny, a zejména právě diamanty, odjakživa fascinují, a to nejen ženy. Spousty z nich mají tak zajímavý a spletitý příběh, až by se mohlo zdát, že byl napsán hollywoodským scenáristou. Šperků a drahých kamenů s bohatou historií je tolik, že by mohly vydat na několik knih. Pojďme spolu poodhrnout roušku tajemství alespoň u několika z nich.
Diamant Hope
Tento diamant má hned několik názvů. Hopeův diamant, Francouzská modř, ale také Diamant zkázy. Podle mnoha zkazek a legend je totiž prokletý, což je trochu ironie vzhledem k tomu, že hope znamená „naděje“. Tmavě modrý diamant, který má 45,52 karátu a váží 9,1 gramu, vznikl asi před 1,1 miliardy let. Za své temně modré zabarvení vděčí boru, který je v kameni ve stopovém množství obsažen. Když se však kámen vystaví ultrafialovému světlu, vyzařuje intenzivní červenou záři, čímž je zcela výjimečný.
O samotném nálezu diamantu ani o tom, v jaké podobě byl objeven, nic nevíme. Podle legendy ho ukradl hinduistický kněz z indické svatyně a za tento hříšný čin jej čekala pomalá a bolestivá smrt.
Prvním doloženým majitelem Hopeova diamantu byl cestovatel a obchodník Jean-Baptiste Tavernier a historie naznačuje, že ani on k drahému kameni nepřišel nejspíš poctivě. Diamant přivezl do Paříže a kámen dostal jméno Tavernierův modrý diamant. Tehdy měl 22gramový kámen trojúhelníkový tvar a 115 karátů a za nemalou sumu 220 000 liber, ekvivalent ceny 147 kilogramů ryzího zlata, jej koupil samotný Ludvík XIV. Peníze však Tavernierovi dlouho radost nedělaly. Prý o ně rychle přišel a ve snaze získat další kámen se vrátil do Indie, kde jej roztrhala smečka psů.
V roce 1678 král pověřil svého dvorního šperkaře, aby diamant rozřízl a vybrousil, a tak vznikl kámen o 67 karátech pojmenovaný Francouzská modř. Práce trvala dva roky a z trojúhelníkového kamene byl vybroušen diamant ve tvaru holubího vejce. Řez dal vyniknout barvě i jasu kamene, který byl zasazen do zlata, a král jej nosil během ceremonií uvázaný stužkou na krku. Jeho následovník Ludvík XV. z něj nechal roku 1749 udělat daleko honosnější šperk a modrý diamant obklopily desítky jiných, na červeno a na žluto nabarvených diamantů.
Po králově smrti přešel náhrdelník do rukou jeho vnuka Ludvíka XVI. Zajímavé je, že jako jediný ze všech královských šperků včetně korunovačních klenotů si jej jeho žena Marie Antoinetta nesměla nikdy půjčit. To, že oba manželé skončili během francouzské revoluce pod gilotinou, jen posílilo legendu o prokletí a samotný kámen se tehdy ztratil.
Zloděj jej nechal znovu seříznout, a když se o deset let později objevil v jiné podobě v Londýně, dostal opět nové jméno. S největší pravděpodobností byl rozdělen na dva kusy a ten větší je znám právě jako Hopeův diamant. Historik Richard Kurin se dokonce domnívá, že krádež Francouzské modře byla zinscenována revolucionářem Dantonem. Prý se jím pokusil uplatit velitele opoziční vojenské jednotky vévodu Karla Wilhelma z Brunswicku, v jehož rodině se poté objevily menší modré diamanty, snad součást původní Francouzské modře. Přesně dvacet let po svém zmizení, což byla tehdy doba promlčení zločinu krádeže, se diamant dostal do rukou britského krále Jiřího IV., který, podle mnohých právě kvůli němu, roku 1830 zemřel v obrovských dluzích. Kámen musel být s mnoha jinými šperky diskrétně prodán, aby se uspokojila alespoň část věřitelů.
I v následujících desetiletích si temná pověst, která diamant provázela, vybrala svou krutou daň. Jeho další majitelé umírali za záhadných okolností, krachovali na burze, rozpadaly se jim rodiny, končili v bídě…
Nakonec kámen koupil sám Pierre Cartier a nechal jej zasadit do šperku s řadou bílých diamantů kolem. Ani pro něj nebylo snadné diamant prodat. Celý rok domlouval obchod s prominentkou washingtonské smetánky Evalyn Walsh, která se do diamantu zamilovala, ale kvůli jeho špatné pověsti z nákupu několikrát vycouvala. Když náhrdelník s drahým kamenem nakonec koupila, byla slavná téměř stejně jako šperk sám. Ale prokletí se jí nevyhnulo. Zemřela v roce 1947 ve velkých dluzích.
O dva roky později koupil náhrdelník další člověk zvučného jména, a to Harry Winston, jeden z nejznámějších klenotníků světa. Šperk mnohokrát vystavoval po celých Spojených státech a v roce jej 1978 věnoval Smithsonovu institutu ve Washingtonu DC, které jej jako mineralogický zázrak umístilo do Národního muzea přírodního bohatství. Dnes je po Moně Lise druhým nejnavštěvovanějším uměleckým předmětem na světě.
Říká se, že Harry Winston byl jediný majitel Hopeova diamantu, jemuž kámen nepřinesl smůlu. Kletbu, která vznikla před lety, když byl diamant odcizen knězem z indické svatyně, možná zlomil právě tím, že jej nezištně věnoval muzeu.
Archiv, časopis Krásná 2012
