Na Proustův dotazník odpovídá: Libuše Šafránková

Váš ideál pozemského štěstí?

Láska, láska, láska.

Kým byste chtěla být, kdybyste nebyla sama sebou?

Ještě to se sebou zkusím.

Jakou barvu máte nejraději?

Duhu mám nejraději, jsou v ní variace na barvu vody, vzduchu a slunce.

Jaká vůně vám připomene dětství?

Jaro, léto, podzim, zima, čisto a jasno.

Které ze svých vad se nemůžete zbavit?

To jsem vzdala.

Které vlastnosti si zvlášť ceníte u muže?

To není otázka jedné vlastnosti, to jsou všechny vlastnosti dohromady, které buď přijmu, nebo nepřijmu jako jednu.

A u ženy?

To je totéž.

Jakou vlastnost nesnášíte u druhých?

Jak kdy, já hodně vydržím. Dobře zvládnutá negativní vlastnost může působit ve výsledku i pozitivně nebo aspoň zábavně. Když ne, snažím se takovému člověku vyhnout, v krajním případě se bránit. Takže asi závist. Závist a pomluva chodí ruku v ruce a dovedou být hodně zákeřné.

Která kniha nikdy nebude chybět ve vaší knihovně?

Mimo jiné i herbář, protože je o živých rostlinách a jeho autorem není ani tak člověk…

Kterou historickou postavu máte v největší oblibě?

Našly by se… Určitě Terezie z Avily.

Váš nejmilejší malíř?

František Drtikol. Čím dál víc jako malíř, fotograf i autor deníku, který zrovna čtu.

Vyvolený hudebník?

Tatínek.

Kdy se cítíte bezbranná?

Když udělám pro věc všechno, a nedocílím nic.

Kdo vás nudí?

Nikdo dlouho, nenechám se.

Rozesmálo vás někdy něco, co bylo o vás řečeno?

Když mě nepustili na festival do Teheránu, kde se promítala Popelka. Předtím mě ale nechali přeočkovat proti všem tamním nemocem – malárii, černým neštovicím, žluté zimnici, slintavce, kulhavce a kdoví čemu. Odbyla jsem si nezbytné reakce, v divadle přizpůsobili repertoár, se všemi jsem se rozloučila a ráno před odletem mi zatelefonovali z filmexportu, že pro mě nezbyla letenka, protože místo mě odletěl nějaký cizí pán. Pavel Landovský tehdy pronesl památnou větu: Teď už konečně vím, co to znamená někoho naočkovat. 

Máte doma něco, čeho byste se nikdy nezbavila?

Mám ráda teplo a čisto, pokud bych nemusela, tak vzduchu, vody a tepla a pár knížek, které jsem už pro jistotu darovala v dalších exemplářích nejbližším přátelům, kdyby náhodou hořelo.

Jaký film vás naposledy rozplakal?

Když za panem Vintonem vstalo v sále asi šedesát lidí, které zachránil před plynem, a on se na ně překvapeně otočil, protože to do té doby nevěděl…

Jaká je první věc, kterou uděláte, když ráno vstanete?

Poděkuju, že jsem vstala.

Jaký titulek byste si ráda přečetla na titulní straně novin?

To je nepublikovatelné.

Jakou hračku byste nikdy nedala dítěti? 

Dala, nedala, stejně si nejradši hrál se zapálenými svíčkami na ubruse a taky si moc hezky vystřihoval…

Co právě teď čtete?

Hádejte.

Jakou největší chybu jste v životě udělala?

Nevím, která byla největší. Mrzí mě všechny, které způsobily ve svém důsledku někomu bolest. Těžko říct, chyby patří k životu jako nemoci, podstatné je se uzdravit.

Čeho si nejvíce ceníte u svých přátel?

Že nemusím mluvit a rozumějí mi.

Jak si představujete dokonalý okamžik?

Nic si nepředstavuji, pamatuji si ho.

Čeho se nejvíc bojíte?

Strach všechno zabíjí, tak radši ničeho.

Jaký je obvykle stav vaší mysli?

Podle možností.

Co děláte, když si chcete dopřát extra luxus?

Zastavím všechny myšlenky.

Při jaké příležitosti lžete?

Doma mě naučili nelhat, i když je to někdy velká pitomost.

Co se vám nejvíc nelíbí na svém vzhledu?

Je tak proměnlivý, že už to vůbec nestačím posuzovat.

Jakou schopnost byste nejvíce chtěla mít?

Rozumět všem cizím jazykům, protože létat si můžu ve snu.

Jakého svého majetku si ceníte nejvíc?

Asi zdraví.

Kde byste chtěla žít?

U moře, kdyby to šlo, tak natrvalo.

Archiv, časopis Krásná, 2006