Královna Nefertiti: kráska, která přichází
„Krásná a vznešená v péřové koruně; velká dědičná princezna v paláci; radosti plná; jásá každý, kdo slyší její hlas; půvabná vládkyně; nesmírně oblíbená; potěcha pána Obou zemí (Horního i Dolního Egypta); jeho milovaná velká královská manželka; paní Obou zemí; miláček Štěstěny; krásná jako samo slunce; krasavice, která přichází, ať věčně žije…“
Tato slova, vytesaná do skalních stěn, kamenných kvádrů či v hrobkách, se pravděpodobně týkají jediné nevýslovně krásné a nevýslovně oblíbené královny, která pletla hlavy svým současníkům a nedala spát ani novodobým badatelům.
Nápisy označovaly záhadnou krásku za „královskou manželku“, „paní Obou zemí“. Musela tedy být královnou, možná vládnoucí. Seznamy egyptských králů a dynastií, vyhotovené kolem roku 280 před naším letopočtem, v nichž jsou zanesena jména všech faraonů, však neuvádějí nikoho ani vzdáleně podobného jména.
Záhadu, která tajemnou královnu obestírala, se pokoušely rozluštit dvě generace archeologů z různých částí světa. Ti s nekonečnou trpělivostí brali do rukou kámen po kameni a snažili se zrekonstruovat egyptské dějiny. Po mnoha hodinách práce se jim podařilo objevit královský hrob určený ženě jménem Nefertiti a jejímu manželovi, vytesaný do skály, který však zůstal zjevně nedokončený. Pravděpodobně v něm ani nikdy neležela žádná mumie a obsahoval jen neúplnou pohřební výbavu.
Velké úsilí německých, anglických, francouzských a amerických archeologů bylo na počátku 20. století korunováno alespoň částečným úspěchem. Manžel Nefertiti, jehož autoři seznamů faraonů také zatajili, byl Amenhotep IV., syn Amenhotepa III. a jeho ženy Teje. Žil ve 14. století př. n. l. a do historie se zapsal jako Achnaton, tvůrce náboženské reformy. Oženil se s proslavenou krasavicí, která přivedla na svět několik dcer. V šestém roce manželovy vlády se pár se svými přívrženci přestěhoval do města nazvaného Achetaton, které zasvětili bohu Atonovi, Slunci, uznávanému za jediného boha. Původní stará božstva v čele s bohem Amonem byla zavržena a vláda Amonových kněží skončila.
Monoteistické náboženství, které možná významně ovlivnila i faraonova manželka, však nemělo dlouhého trvání. Jeho zakladatel Achnaton zemřel ve věku asi 30 let a jeho krásná žena se nedožila o mnoho více. Po její smrti se další panovníci opět vrátili k mnohobožství a jména reformátorů – kacířů – se pokusili vymazat z historie. Téměř úspěšně.
Zdroj: Philipp Vandenberg, Nefertiti, nakladatelství Vyšehrad
Archivk, časopis Krásná 2012
