Jaro
Před nějakou dobou – myslím před dvěma roky (nebo nejsou to už tři?) – jsem začala psát fejetony pro tento časopis (pozn. red.: časopis Krásná). A začala jsem tím, že jsem napsala jakési Desatero pro Berany. Potom se přidali další: Býci, Blíženci, Lvi atd. Mám dojem, že to byl docela dobrý začátek do toho jara.
Takže znovu jaro! Zaplať Pán Bůh! Letošní zima byla opravdu k nepřežití, odporná, alespoň pro mne. Jsem slunečný člověk, miluju slunce, a jakmile dá o sobě alespoň trochu vědět, hned se mi život zdá krásnější. Máte to taky tak? Takže co s tím? Myslím s tím jarem. No především si po dlouhé zimě musíme oprášit duši! Šatník taky, ale to až potom.
Takže, dámy, zhluboka se nadýchněte, setřeste se sebe tu letošní hroznou zimu a vzhůru do života! Jaro volá, tak ho prosím neoslyšte. Hlavu vzhůru, lehký krok a jdeme na to! Cítíte, jak to všude voní jarem? Jak je všechno prozářené, jak je všechno lehčí než v zimě? Především si udělejte pořádek v sobě a pořád si říkejte: je jaro, je jaro a já ho vnímám celou svou bytostí. Přejte si všechno, po čem toužíte, nebojte se. Ale musíte to opravdu chtít, zaměřit se na to, nemít pochybnosti, že to, co si přejete, se vám také splní. Hlavní je pozitivní myšlení. Nevěšet hlavu a neříkat si – ono to stejně špatně dopadne. Ano, všechno špatně dopadne, když budete fňukat a nebudete pozitivně myslet. Poděkujte životu (nebo vesmíru) za všechno, i za to špatné, co vás potkalo, a myslete jenom na to hezké a dobré, co od života chcete. Opravdu to funguje, věřte mi!
Takže ještě jednou: Vítej, jaro, moc se těším, že mi přineseš jenom všechno to hezké a dobré.
Tvoje vděčná
Kamila Moučková
Archiv, časopis Krásná 2009
