Holubi sv. Vojtěcha
Vojtěch, jehož osobnost a mučednická smrt otevřely českému knížectví společně s mučednictvím sv. Ludmily a sv. Václava cestu do křesťanské Evropy, pocházel z rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 z manželství knížete Slavníka a Přemyslovny Střezislavy.
Vojtěch, jehož osobnost a mučednická smrt otevřely českému knížectví společně s mučednictvím sv. Ludmily a sv. Václava cestu do křesťanské Evropy, pocházel z rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 zmmanželství knížete Slavníka a Přemyslovny Střezislavy. Těžká nemoc malého Vojtěcha a jeho zázračné uzdravení vedlo Střezislavu ke slibu, že se z chlapce stane služebník církve.
Dne 19. února roku 982 se Vojtěch stal prvním českým pražským biskupem. Neporozumění ideálům, které prosazoval, vedly Vojtěcha k odchodům, ale i návratům do vlasti. Poté, co byl rod Slavníkovců 28. září 995 na rodné Libici vyvražděn, se pražský biskup rozhodl pro misijní činnost v pohanském Prusku. Dne 23. dubna 997 byl Vojtěch zabit a o několik let později ho Evropa uctívala o tomto dni jako mučedníka a světce. Oslavy Vojtěchovy památky splynuly v českém prostředí s pohanskými tradicemi, které světec za života svým krajanům tak zazlíval. O Vojtěchově dni se čarovalo s láskou. Dívky vypouštěly holuby a podle jejich letu usuzovaly, kam se která z nich vdá.
Podle legendy se Vojtěch po svém prvním odchodu vrátil do vlasti v neděli, bos a v rouše kajícníka. Přestože se neděle měla jako den Páně světit odpočinkem a modlitbou, první, co biskup v neděli po svém návratu uviděl, bylo tržiště, na němž se vesele obchodovalo. Podobně jako kdysi Ježíš vyhnal penězoměnce z chrámu, vyhnal Vojtěch kupující a trhovcům pohrozil ohněm pekelným. Přesto se v našich zemích o jeho svátku konaly poutě k místům spjatým s jeho životem, které byly spojeny s trhy. Svatovojtěšské trhy byly dokonce proslaveny daleko za hranicemi naší vlasti. Aby se světec nehněval, konaly se jarní trhy o jeho svátku bez zbytečného hluku a slov. Pokud připadl den svatého Vojtěcha na neděli, uzavíraly se obchody v předvečer nebo den poté. O svátku svatého Vojtěcha pastýři popohánějící a svolávající stáda nepráskali biči ani netroubili na rohy. Podle lidové pověry mohl ten, kdo zákaz nedodržoval, ohluchnout.
Se dnem svatého Vojtěcha se pojila i řada meteorologických pranostik:
- Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
- Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.
- Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Archiv, časopis 2007