Pokušení smyslů
Problematický boj s obezitou souvisí ještě s jedním fenoménem. U vyšších obratlovců je příjem potravy spojen většinou s příjemnými pocity. Podobně jako naše sexuální aktivity ztratily do značné míry původní rozmnožovací funkci a staly se zdrojem individuální i společenské rozkoše, tak i konzumace jídla je u člověka záležitostí smyslovou, ba možno říci smyslnou.
Žádný jiný tvor neprožívá přijímání potravy s takovým požitkem až rafinovaností jako lidé. Do jisté míry za to může příroda, která nás vybavila citlivými chuťovými buňkami, ale skutečnost, že jsme si přípravu jídla povýšili v podobě gastronomie na zvláštní druh umění a vědy, je více než výmluvná.
Jídlo se u člověka stalo důležitou součástí společenské komunikace a to požitky jen násobí. Pozvání na pracovní oběd či intimní večeři má s prvotní podstatou příjmu živin jen pramálo společného. Všechny příjemné a libé pocity a prožitky vznikají v mozkových centrech a odtud už je jen krůček k ovlivnění psychiky a vzniku závislosti, ne nepodobné náchylnosti ke kouření, pití alkoholu nebo užívání drog. Spojitost mezi fyziologickými procesy probíhajícími v trávicím ústrojí a duševními pochody je dnes prokázána už i vědecky.
Zajímavé je, že stejně ochotně se přejídají i zvířata. I když nemají žádné recepty i ona určitě zažívají slastné okamžiky. Názorným příkladem jsou naši domácí mazlíčci loudící u stolu či zvířata žebrající v zoo. Pro naše zvířecí souputníky však platí stejné fyziologické zákony, a tak není divu, že problémy spojené s obezitou se stále častěji řeší i ve veterinárních ordinacích. Podobně tomu bylo donedávna v zoologických zahradách. Snaha dát vzácným a oblíbeným zvířatům to nejlepší vedla nakonec k tomu, že v ubikacích a výbězích posedávaly obézní gorily, levharti a jaguáři vláčeli břicho po zemi.
Dnes už je situace úplně jiná. Z jídelníčků lidoopů zmizely sladké sirupy, puding, slazený čaj, místo toho si gorily pochutnávají na kořenové zelenině a okusují větvičky tak jako v přírodě. Velké šelmy dostávají nevykrájené maso i s kostmi a šlachami a jeden den v týdnu mají půst. Problém, který zůstal, jsou zvířata překrmená o víkendech návštěvníky. Některé zahrady to řeší tak, že u výběhů některých druhů instalují automaty obsahující granule s vhodnou potravou a umožní tak návštěvníkům vyhovět neodolatelnému nutkání dát zvířeti něco „dobrého na zub“. Přestože tato zvířata ve dnech zvýšené návštěvnosti dostávají jen pití, po obzvláště „povedeném“ víkendu bývají doslova přecpaná a občas musí jejich zažívací obtíže pomoci řešit veterinář.
Archiv, časopis Krásná 2007
