Gérard Philipe
Byl mezi prvními Francouzi, kteří v roce 1950 podepsali zákaz jaderných zbraní. Již od dětství měl časté zdravotní problémy, během roku 1950 se léčil ze zánětu plic. Vyvrcholení situace nastalo začátkem listopadu 1959, kdy nastoupil do nemocnice a během operace 9. listopadu lékaři zjistili, že se jedná o rakovinu jater. Té 25. listopadu podlehl a o tři dny později byl pohřben v Ramatuelle (departement Var).
Tento úžasnéný, svůdný, zábavný, oduševnělý mladík, se narodil ve Střelci. Koho bohové milují, umírá prý mladý. Bylo mu sedmatřicet, jen jeho žena Anne věděla, že má rakovinu. 28. 11. 1959 byl pohřben na svém statku v Ramatuelle. Narodil se v 4. 12. 1922 v Cannes, nežil skandálním životem hvězdy, jeho život je výčet jeho rolí. Na jevišti ztělesnil Caligulu, Lorenzacia, prince Homburského, Ruy Blase. Událostí divadelního festivalu v Avignonu v roce 1951 byl jeho Cid v režii Jeana Vilara. Jeho inscenace viděla v roce 1954 dokonce i Městská divadla pražská. Komu se tehdy podařilo získat lístek, byl rozechvělý a pyšný.
V depresivně optimistické nudě socialismu působily filmy s Gérardem Phillipem jako zjevení. Věznice Parmská a Červený a černý – čtěte Stendhala! Idiot a později Hráč – čtěte Dostojevského! Pod pokličkou – čtěte Zolu. A Ďábel v těle (šestnáctiletý vášnivý milenec s chladným srdcem) – čtěte novou francouzskou literaturu, dějí se tam vzrušující věci. A kdo nechce číst, ať se baví a sní. Philipův Fanfán Tulipán je krásný, odvážný a vtipný, bezpečně svede všechny ženy, zvítězí ve všech soubojích a vyzraje na všechny intriky.
V roce 1956 se pustil ve vlastní režii do výpravné koprodukce Dobrodružství Tilla Enšpígla. Film nepřinesl očekávané zisky, ve Francii se hovořilo o prohře. Vrhl do další práce, aby – mimo jiné – zahojil krvácející finance. Ve filmu Montparnasse 19 poprvé umírá před kamerou. Při natáčení v Mexiku se ho zmocní smrtelná únava. V Londýně hraje Laurence Olivier Hamleta, rád by s ním změřit síly. Ale Gérard Philipe se už francouzským Hamletem nestal …
