Filozofie raného křesťanství

Zatímco se staří čínští filozofové zabývali hlavně oblastí praktického jednání a etikou, ve staré indické filozofii převažují otázky smyslu života, nesmrtelnosti, svobody a božských bytostí – a antické Řecko se kromě toho všeho předešlého zabývá problémy poznání, míry, jasnosti a ohraničenosti – křesťanská filozofie přinesla lásku k bližnímu, nenásilí, radikální odpuštění, nemstění se a konání dobra, které se nestaví na odiv. A snažila se najít odpovědi na nejzávažnější otázky: Existuje Bůh? Jak Bůh existuje? Otázky, které si kladou myslitelé od dob starověkých filozofů přes filozofy antické až po současnost.
V průběhu prvních staletí své existence je křesťanství hodně ovlivněno antickou filozofií.

V 2. století raní apologetici (obhájci křesťanství) začali formulovat intelektuální argumenty na obranu víry a přejímali kromě Platona i některé stoické myšlenky: rovnost všech lidí, potlačování tělesnosti a přesvědčení o tom, že svět jako celek je dobrý. Hlavním pramenem křesťanství ale bylo židovství.

Justin Mučedník

(byl umučen r. 165), patron filozofů, vystupující jako první apologetik, odkrývá v platonismu monoteismus, nesmrtelnost duše a formaci světa v jednom časovém okamžiku. Justin také vyjádřil důvěru v sílu rozumu jako božského daru. Podobná pozorování byla vyjadřována Klementem Alexandrijským (zemřel r. 213), který dokazoval, že řečtí filozofové museli studovat Starý zákon. Origenes (185-254), další církevní učenec a filozof, převzal základní prvky platonské teologie a kosmologie a vycházel i z Aristotela. Napsal: „Jestliže synové světské moudrosti říkají o geometrii, musice, gramatice, rétorice a astronomii, že jsou děvečkami filozofie, můžeme o vztahu filozofie k teologii říci totéž.“

Sv. Augustin (354–430), nejvýznamnější církevní otec a filozof. Věřil, že musí existovat nejvyšší pravda, která vysvětluje všechny neměnné pravdy v lidské mysli. Nejvyšší pravda podle Augustina musí být Bůh. Slavná je tato jeho věta: „Fecisti nos ad Te et inquietum est cor nostrum, donec requiescat in Te.“ (Stvořil jsi nás pro sebe a neklidné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě.)

Narodil se v Thageste v Numidii v severní Africe. Jeho otec byl pohan a matka křesťanka. Prožil rozmařilé a výstřední mládí v Kartágu. Pak ho oslovil jeden Ciceronův spis a začal pátrat po podstatách. Patřil pak deset let k manichejcům, kteří spojovali perské a indické ideje s křesťanskými. V Miláně, kde Aurelius Augustin vyučoval rétorice, věnoval se krátký čas skepticismu a posléze studoval novoplatonské spisy. Křesťanem se stal v roce 387 pod dojmem kázání sv. Ambrože, milánského biskupa. Od té doby vedl život v ústraní v Itálii a v Africe, kde napsal několik významných knih. Proti své vůli byl jmenován presbyterem a biskupem v Hippo Regius v severní Africe. Zemřel při obléhání tohoto města Vandaly.

Sv. Augustin je jednou z největších postav filozofického a duchovního světa Západu. Po dlouhém hledání pravdy dospěl k tomu, že jediným životním cílem má být poznání Boha a láska k němu. Všechno se má dít ve jménu tohoto cíle.

A tak to dodnes ctí velká část lidstva. Nejvíce se to projeví o Vánocích. Zjihnou i největší vyvrhelové, citlivými se stanou i necitelní, Vánoce slaví zapřísáhlí ateisté i lidé hluboce věřící. Lidé všech společenských vrstev a typů i profesí. Nejenom křesťané, kterých je kolem dvou miliard a každým rokem se jejich řady zvětšují.

Letošní Vánoce jsou už dvoutisící jedenácté. Kristus, Ježíš Nazaretský, nejslavnější, nejsilnější, nejkrásnější, nejduchovnější, nejmoudřejší a nejbožštější osobnost lidstva, se narodil před 2011 lety. A celou tu dlouhou dobu ovlivňuje planetu Zemi tak jako nikdy nikdo předtím. Ukazuje jí filozofii lásky a pokory a víry. Filozofii křesťanství.

Evangelium podle Matouše

• Miluj svého bližního jako sebe samého.
• Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi.
• Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.
• Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.
• Odevzdejte, co je císařovo, císaři, co je Boží, Bohu.
• Bděte, protože neznáte dne ani hodiny.
• Ne jenom chlebem člověk živ je.
• Nedělejte si starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti.
• Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí.
• Hledejte především jeho království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno.

Justin mučedník:

• Když člověk myslí správně, je účasten na vesmírné síle rozumu, božském logu.

Sv. Augustin:

• Věříme, abychom poznávali, nepoznáváme, abychom věřili.
• Věř, abys rozuměl.
• Tázal jsem se celého vesmíru na svého Boha a odpověděl mi: „Nejsem Bohem, ale Bůh mne učinil.“ Zdaž tato krása vesmíru nezáří všem, kteří mají zdravé smysly?

Archiv, časopis Krásná 2011, Fotografie: Pixabay