Čtvero ročních období v říši zvířat: Podzim

Slábnoucí síla hřejivých slunečních paprsků, slunce zvolna klesající na obzoru níž a níž, krátící se den a chladné noci – to vše jsou neklamné příznaky odcházejícího léta. Zrychlený tep horkých letních dní a nocí se viditelně zpomaluje. Přírodou začíná prostupovat klid a zvláštní melancholie. Utichá ranní zpěv ptáků, sluneční svit dostává žlutavý nádech a v krajině začínají zářit jasně červené plody jeřabin a šípků. Nastává čas poklidu a oddechu a zároveň čas příprav na blížící se zimní období.

Stěhování ptačích národů

Pro většinu zvířat je přelom léta a podzimu krátkým vydechnutím. Jarní a letní starosti s hnízděním a přiváděním nového pokolení na svět jsou už minulostí. Odrostlá ptačí mláďata zvládají umění letu, a pokud patří mezi stěhovavé druhy, začínají se pomalu připravovat na cestu do teplých krajin. Názornou ukázkou je shlukování špačků do obrovských hejn. Fascinující přírodní divadlo je ovšem postrachem všech pěstitelů ovoce, zejména vinařů. Nálet hejna špačků může v několika desítkách minut majitele připravit o plody celoroční práce. Špačci nechápou, proč mají nechat bez povšimnutí prostřený stůl, a tak se na vinohradech každý rok odehrává doslova bitva o každý hrozen, ze strany člověka často za využití všech prostředků…

Mnohem větší sympatie, ba možno říci nostalgii, vyvolává houfování vlaštovek a jiřiček. Ty s oblibou vysedávají na drátech elektrického vedení a připomínajíce živé noty v linkách osnovy, jako by vyprovázely školáky s koncem prázdnin. Podobné emoce v nás vyvolává i tah divokých husí v typickém sevřeném klínovitém útvaru. Jejich volání v nás vyvolává nostalgické představy o dalekých cestách, jejich návrat na jaře je zase symbolem věčného návratu.

Archiv, časopis Kráná 2009