Beránek sv. Anežky
Nejslavnější římskou mučednicí se stalo dvanáctileté děvčátko. Jméno a svátek sv. Anežky Římské se poprvé objevily v kalendáři mučedníků v roce 354. O čtyři roky dříve byl na její počest postaven nad jejím hrobem na pohřebišti Via Nomentel kostel. O jejím životě bylo sepsáno množství pojednání. Jedno z nich pochází z pera papeže Damase I., který za svého pontifikátu dal mimo jiné obnovit katakomby a nadšeně pečoval o hroby mučedníků.
Beránek sv. Anežky
Podle legendárního vyprávění se Anežka narodila v Římě v křesťanské rodině, která jí poskytla vzdělání, jaké bylo v té době dostupné jen chlapcům. Anežka byla velmi půvabnou dívkou a jejích předností si jednou při procházce po fóru všiml syn městského prefekta. Námluvy se však nesetkaly s kladnou odezvou. Anežka složila slib čistoty a byla odhodlána jej dodržet.
Zhrzený nápadník požádal o pomoc otce. Odmítnutím pohoršený prefekt využil zákona umožňujícího pronásledovat křesťany jako nepřátele státu a dal dívce na vybranou – buď se provdá za jeho syna, nebo se zřekne křesťanství a stane se vestálkou (vestálky byly ve starověkém římské náboženství panenské kněžky, služebnice bohyně Vesty). Anežka se rozhodla složený slib dodržet a nic nepomohlo, ani když ji nejprve odvedli do chrámu bohyně Vesty a odtud do nevěstince.
Případ měla nakonec rozhodnout nejvyšší soudní instance. Soudce Aspasius Anežku pro pobuřování a rozhněvání římských bohů odsoudil k trestu smrti. Anežka byla popravena v místech dnešního Piazza Navone obvyklým římským způsobem – kat jí probodl hrdlo.
Na místě popravy dnes stojí kostel Santa Agnese in Agone. V noci po pohřbu se prý jejím rodičům zjevil nad Anežčiným hrobem sbor svatých panen a mezi nimi i jejich dcera, držící v náručí beránka. Historická skutečnost byla nejspíše mnohem prostší. Mladičká Anežka uvěřila v Ježíšovo poselství, a když začalo pronásledování křesťanů, vyznala se veřejně ze své víry a dobrovolně se vydala na smrt.
V našich zemích byla sv. Anežka Římská uctívána jako zimní světice. Její svátek připadl na 21. leden. O Anežčině svátku zemědělci bedlivě sledovali počasí. Podle jedné z pranostik totiž platí, že pokud „Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče, schovej zhryzky“ neboli očekávej neúrodu.
Archv, časopis Krásná 2007
