Stará klepadla, aneb Kdo je za vraty…

Klepáky, klepátka čili klepadla patří k nejzajímavějším výtvorům starého řemeslného umění, které kvetlo zejména v raném středověku. Klepadla bývala obyčejně kruhová, vypracovaná ze železa nebo mosazi s podstavcem čili rozetou a byla připevňována na vrata nebo dveře obydlí, paláců a chrámů nebo na brány, aby vcházející osoba mohla klepáním upozornit vrátného na druhé straně, že je nutno otevřít. 

Severní kovový portál kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta zdobí legendární klepadlo. Bývalo označováno za románské, podle pověsti bylo součástí dveří kostela ve Staré Boleslavi a za jeho kruh se lví hlavou se prý v roce 935 držel umírající kníže Václav. Ve skutečnosti však pochází ze 12. století a patří k nejstarším klepadlům v Praze. Katedrála sv. Víta má ještě další pěkné originální klepadlo v podobě propletených hadů. Jsou na něm patrné prvky secese a najdeme ho na levé straně dómu - proti Vikárce.

Klepadla patří ve své původní podobě k nejstarším dorozumívacím prostředkům a teprve v 16. století byla pozvolna nahrazována ručními domovními zvonci, uváděnými v pohyb pákovým přístrojem a přenosnými dráty na zvláštních přesunovacích kladkách. Tyto zvonce klepátka buď vytlačily z jejich funkce, nebo fungovaly vedle nich, stejně jako na domech pozdního 19. století se elektrický zvonek objevoval často vedle starého zvonce mechanického.

Svého původního významu pozbyla klepadla v 19. století a dnes reprezentují krásu bývalého ručního řemeslného umění. Oblíbená byla klepadla ve tvaru lví hlavy, ale jejich funkce byla již více méně dekorativní. Většinou sloužila jako ukázka vzácné umělecké péče našich starých mistrů zámečníků a cizelérů. Jsou vzpomínkou na doby, kdy se žilo klidněji, zato s větším vkusem a uměleckým porozuměním.

Klepadla jsou zachována ještě dnes na vratech starých kostelů a paláců jako výrazná stylová ozdoba. Vybrali jsme některá nejzajímavější z pražského prostředí, která by měla připomenout detaily, jež tvoří nedílný výtvarný celek. Jedná o umělecké skvosty dnes rychle mizející v nenechavých rukách zlodějů.

Největší množství klepadel pocházejících z dnes již neexistujících pražských domů je uchováno ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.

Archiv, časopis Krásná paní 2007