Namodralá měsíční tma - Jak vidíme tmu
Jednu z nejúchvatnějších částí Jižních vápencových Alp představují Dolomity, jejichž skalní útvary tvořené světlým dolomitem nabízejí velkolepé pohledy nejen přes den, ale i za jasných úplňkových nocí. Měsíční svit zde zvýrazňuje siluety bizarních skal natolik působivě, že si Dolomity vysloužily přezdívku Bledé hory.
Jednu z nejúchvatnějších částí Jižních vápencových Alp představují Dolomity, jejichž skalní útvary tvořené světlým dolomitem nabízejí velkolepé pohledy nejen přes den, ale i za jasných úplňkových nocí. Měsíční svit zde zvýrazňuje siluety bizarních skal natolik působivě, že si Dolomity vysloužily přezdívku Bledé hory. Noci přizdobené bledým měsíčním světlem dodávají půvab také proslulé mramorové hrobce Tádž Mahal v indické Agře. Není divu, že zde za úplňkových nocí probíhají pro obdivovatele z celého světa mimořádné noční prohlídky. Čím to, že měsíční světlo dodává noční krajině tak zvláštní, téměř magický vzhled? Je snad měsíční světlo něčím výjimečné? A jakou má vlastně jeho svit barvu?
Jak vidíme tmu?
Namodralý přísvit noční krajiny bereme jako samozřejmost. Pokud ovšem pořídíte záběr noční krajiny fotoaparátem, modrý nádech na výsledném snímku nebude. Modré zabarvení totiž není skutečné – hru barev v tomto případě obstarává náš zrak či spíše zrakový vjem, který vzniká v našem mozku. Sítnice našich očí jsou vybaveny dvěma druhy buněk citlivých na světlo – tyčinkami a čípky.
Během dne, za dostatečně intenzivního osvětlení, je naše vidění zajišťováno čípky, kterých je na sítnici přibližně sedm milionů. Na sítnici oka jsou celkem tři druhy čípků, jedny jsou citlivé na červenou, druhé na zelenou a třetí na modrou barvu. Čípky jsou nejvíce soustředěny poblíž tzv. žluté skvrny, jejíž střed leží poblíž optické osy oka. Čípky nám tedy umožňují vidět přes den nejen barevně, ale i ostře. Jakmile se však začne stmívat, začne se více uplatňovat asi 130 milionů tyčinek, které jsou na rozdíl od čípků velmi citlivé na slabé světelné podněty a neumožňují nám vidět barvy.
Vzhledem k tomu, že zastoupení tyčinek roste na sítnici směrem od centra vidění, zahlédneme velmi slabé objekty mnohem lépe v případě, že se nedíváme na objekt přímo, ale mírně vedle něj. Tohoto „šilhání“ ostatně hojně využívají astronomové-amatéři při sledování velmi slabých mlhovin, galaxií nebo komet. Rozmístění tyčinek mimo střed optické osy nám také neumožňuje v noci vidět ostře. Zkuste si přečíst noviny někde mimo dosah pouličních světel – pouze za měsíčního osvětlení. Ačkoli se vám bude zdát, že měsíční svit ke čtení stačí, text bude rozmazaný.
Archiv, časopis Krásná 2007, Fotografie: Pixabay