Jablko
Jablko je pro nás, Středoevropany, je jablko tím nejznámějším a určitě nejzdravějším ovocem.
Že jablka patří mezi vůbec nejstarší druhy ovoce pěstované v našich zemích, je nepochybné, však se jim daří téměř na celém území Čech. Určitě také žádné jiné ovoce nevstoupilo v průběhu času do povědomí tolika lidí jako právě jablko. Už na počátku lidstva Eva nachytala Adama právě na tohle ovoce. A muselo být určitě více než lahodné. Proč jinak by lidské pokolení Adama v pojídání jablek ochotně následovalo? Dějiny sice praví cosi o jablku hříchu, ale kdo ví? Třeba je to vskutku jen a jen ta lahodně šťavnatá chuť a vůbec nic jiného.
Někdy do jablíčka nemusí člověk ani kousnout, stačí se na něj jen podívat. Vidíte tu krásu? Však se nadarmo neříká o hezké tvářičce „líčka jak červená jablíčka“. A ještě se to pěkně rýmuje. Co víc si přát? Ačkoli… Co si vlastně mohou přát ti úspěšní a skvělí rodiče – myslím, stran svých „výpěstků“ –, když se řekne, že jablko nepadá daleko od stromu? Zakousněme se tedy už konečně, poválejme po půnebí lahodný calvados či „jen“ dobře vychlazený mošt. V kolika pokrmech a nápojích je vlastně ta úžasná jablková, jablíčková, jablečná chuť?
Žijeme dnes v době, kdy si většina lidí uvědomuje nesmírnou cenu svého zdraví. A právě tady mají jablka a veškeré produkty z nich nepochybně své místo. Jedna rada za všechny a zároveň pro všechny: pár lžiček jablečného octa do sklenky vody (raději vlažné) a vypít. Nejlépe každý den. Někomu to možná zkřiví ústa, leč je to nápoj pro zdraví víc než vhodný. Že raději něco na zub a chutnějšího? Prosím. Rozstrouhat několik jablek (i se slupkou) a podusit s karamelem, trochou vody a rumem. Jablečná poezie! Na vdolky, palačinky, jen tak.
A nebo takové ovoce králů. Kteréže máme na mysli? Každé a také sušené – z jablek samozřejmě křížaly. Zkrátka jablíčka na mnoho způsobů. Mimochodem, vyznavači principů jin a jang musí jíst jablko úplně celé. Se stopkou, bubákem – pardon – s okvětím. Získáte obojí a v rovnováze. Ale teď vážně. Alespoň jedno jablko denně. A ti, kteří bojují s cholesterolem (a je nás myslím dost), ať k tomu jednomu přidají dvě navíc a uvidí za čas. Takže chvála jablku, jak by - možná - řekl Miroslav Horníček.
Miloslava Mezerová, Archiv, časopis Krásná 2007
