Eva Wolfová - Jsou to spoluhráči na trhu

Pracovala jste ve firmě zabývající se dámským prádlem. Je přechod ke kosmetice složitý?

Je to hodně složité. Musíte se naučit spoustu nových věcí jako například úplně jinou oblast firem, jiné složení produktů a jejich použití, ale co zůstává stejné, je kontakt s lidmi a chuť pomoci jim s jejich problémem.

Konkurence v této oblasti je velká…

Ano, je tady velký konkurenční boj, ale já osobně tvrdím, že nemáme v této republice konkurenta, ale máme pouze spoluhráče na trhu. Slovo konkurence se mi nelíbí z jednoho prostého důvodu – každé odvětví má různé produkty, ať to jsou oděvy, kosmetika, nebo barvy, a každá firma může fungovat proto, že má svůj okruh zákazníků a produkty jim vyhovující.

Čím vás tato kosmetika zaujala?

Složením, které je na základě kozího mléka, syrovátky, tuku a obsahuje minimum chemie. Už jen to, že má expiraci od 18 měsíců do 24 měsíců, je známkou, že je na přírodní bázi a v neposlední řadě i toho, že je to česká společnost.

Firma mívala i vlastní kozí farmu. Rozrostla se ale takovým způsobem, že vlastní produkce už nestačila – nakupujeme tedy z ekofarem v Čechách i na Slovensku. Kosmetika se vyrábí v malých šaržích, aby zákazník měl vždy čerstvé výrobky. Značka Le Chaton je obohacena ještě o mořské řasy, plankton a vitaminy. Některé suroviny nakupujeme ve Španělsku a ve Francii u renomovaných firem, které dodávají i známým značkovým kosmetikám.

Jak vás vaše práce obohacuje?

Tím, že se člověk neustále učí. Sledujeme spoluhráče na trhu, své okolí i požadavky lidí. V nejbližší době budeme mít novou řadu kosmetiky, která bude mimo jiné obsahovat i péči o nohy nebo sprchový gel spojený se šamponem. Sledujeme, po čem je poptávka. Na základě těchto poznatků se rodí nové produkty, které čeká dlouhá cesta, než se dostanou ke svým zákazníkům. Mimo jiné také společně nové produkty hodnotíme a vybíráme vůně. Než přijde kosmetika na pulty prodejen a do kosmetických salonů, probíhá složité testování a schvalování. Tato kosmetika se netestuje na zvířatech. V konečné fázi ji testují dobrovolníci pod dohledem lékařů-dermatologů. Člověk se pořád vyvíjí a není to jednotvárné.

Musela jste něco překonávat?

Trochu sama sebe. Ostych hovořit před lidmi. Když jsem pracovala u německé firmy, moderovala jsem i prezentační módní přehlídky. Překročila jsem svůj stín. Co však dodnes překonávám a nemůžu se s tím srovnat, je nečestnost, nepoctivost a neupřímnost lidí. Ačkoliv jsem se s tím ve svém životě mnohokrát setkala, nikdy jsem se s tím úplně nevyrovnala a maximálně se mi to příčí.

Co vám přináší radost?

Práce, rodina… Radost mi přinese i to, že bez problémů ještě na lyžích sjedu kopec, z kterého jsem měla obavy. Jezdíme pravidelně na týden do Alp s partou kolem 20 lidí, naši synové s rodinami, jejich i naši kamarádi, lézt po horách. Je to vždy pohodový týden bez stresů, naplněný uspokojením z výkonů a načerpáním nové energie. Věkové rozpětí je velké, od dvou let až po nás, a to nejsme nejstarší, jezdí i rodiče kamaráda, jeho tatínkovi bylo 80 let. Už se těšíme na příští akci. Jsou to moje malé radosti.

Co vás bavilo jako malou?

Bavilo mě hrát si s panenkami, což asi každou holčičku, ale já je vozila na náklaďáku. V tomto maminkovství mě vlastně uspokojila moje rodina, protože mám manžela, dva syny a vnoučata. Pak jsem měla takovou představu, jak se holčičky zamilují do paní učitelky, něco v tomto smyslu se mi také splnilo, protože organizujeme různá školení i prezentace. Tak svým způsobem i učím.

Archiv, časopis Krásná, 2011