Břečťan popínavý

Břečťan popínavý

Břečťan popínavý

BŘEČŤAN POPÍNAVÝ, latinsky Hedera helix
(z řeckého hedra = sedátko – břečťan přisedá na podklad, helissó = vinout se)
lidově: berštan, blušť, braštan, brčál, břečťák, břeščan, dřevolez, efajl,
efej, eťaj,zimolez, zimozeleň, zimozolín, zizoleň, zimzelen aj.

Břečťan byl hojivou bylinou druidů, keltských kněží. V antice se jako léčivá rostlina hojně používal, platil jako „nepřítel vína“, protože dokázal zabránit opilosti. Proto je Bakchus, bůh vína, vyobrazován s břečťanem.

Od starověku symbolizoval věrnost, řečtí kněží dávali novomanželům břečťanový věnec.
Pro první křesťany byl břečťan symbolem nesmrtelnosti a věčného života. Z bobulí břečťanu se získávalo růžové a šedivé barvivo pro barvení látek a vlny. Pryskyřice, která se dá získat ze stonků břečťanu,
se přidávala do nakuřovacích prášků nebo do zubních plomb. Z měkkého břečťanového dřeva
se vyráběly poháry na filtrování vína či cezení mléka. Dřevo velmi starých jedinců lze použít
namísto dřeva zimostrázového k rytí dřevorytin.

Břečťan byl používán k hojení ran, proti moru i jako projímadlo. Různými jeho částmi byla léčena neplodnost, bolesti hlavy, vředy i pihy. Dnešní medicínou je málo uznáván.

Patří do čeledi aralkovitých a zahrnuje asi 10 druhů, které rostou v Evropě, Asii a v Severní Americe do výše 1800 m. Je to vytrvalá stálezelená rostlina s přísavnými kořínky, plazivá nebo popínavá, až 20 metrů vysoká.

Kvete v září a říjnu. První květy má až v 8. až 10. roce života a dožívá se až 500 let, podle některých autorů i 1000 let (velmi staří jedinci mohou mít kmen o průměru až 1 m).

Životní styl
Fazole Hlávkový Salát

Žádné komentáře

Přidat komentář