Bižuterie

V knížce Tajemník lásky z roku 1866 se píše: Jest už v povaze ženy chtíti se líbiti mužům. Můžeme snad tuto snahu zváti zavrženíhodnou? Zajisté nikoliv. Avšak přehnané zdobení zastiňuje krásu ženy, leč šerednost činí mnohem nápadnější.

Snad každá z nás má někde ukrytou krabičku či šuplík plný blýskavých pokladů. Korálky, perličky, brože, náramky či náušničky, které jsou součástí módy odnepaměti a byly vždycky mnohem dostupnější než šperky z drahých kovů se vzácnými kameny.

A často měl prstýnek z kočičího zlata pro svou majitelku mnohem větší cenu než ten drahý s briliantem a zaleskly se jí oči, když si vzpomněla, kdo jí ho tenkrát na pouti koupil…

Historie bižuterie je stará jako lidstvo samo, už Keltové uměli dělat korálky a různé skleněné ozdoby. U nás se poprvé začala vyrábět skleněná bižuterie na začátku osmnáctého století v severních Čechách. Brzy se stala známou po celém světě díky své výjimečné kráse a kvalitě. Až budete mít cestu do Jablonce nad Nisou, určitě se zastavte v Muzeu skla a bižuterie. Mají tam úžasnou sbírku šperků, vzorkovnice korálků od časů secese až po současnost, černou „smuteční“ bižuterii, perle (nikoliv perly!) foukané z dutých skleněných tyčinek, perle mačkané i vinuté i droboučký rokajl. Až se tají dech nad pohádkovou krásou a šikovností sklářů a korálkářů z Jizerských hor a Krkonoš.

Ženská touha zdobit se kráčí dějinami, ale i pánové chtěli doladit své oblečení – třeba krásně zdobenými manžetovými knoflíčky či sponou do kravaty.

I já mám svou škatulku plnou ozdob z nejrůznějších období a materiálů. Něco jsem zdědila po babičkách, něco mám od mámy, spoustu jsem si koupila během života.

Mám i pár moc pěkných kousků z doby secese, art deca i štrassové brože z třicátých let minulého století, které si občas připnu na sako. Nejsem právě zdobivý typ, bižuterii raději sbírám, než nosím, ale takové perličky kolem krku nikdy nezklamou a z každého oblečení udělají slavnostní.

Bižuterie je ve světě módy stálicí, mění se jen tvary, barvy, materiály či velikost. Například letos se prý vrací móda osmdesátých let minulého století, a tak půjdu prohrábnout své poklady, jestli tam neobjevím obří plastové náramky či houpací náušnice, které jsem tehdy docela ráda nosila. Já už zůstanu u svých perliček, ale dcera by s nimi mohla udělat parádu.

Archiv, časopis Krásná 2007