Krásná vzpomínka - Pavel Vrba
Most
(Hudba a původní text: P. Simon – A. Gurfunkel)
Voda nasbírá
z břehů jíl
tím žloutne v ní
i déšť
i světadíl
břeh vzdálený
náhle není znát
pak proud nám zkouší brát
most co nám dálku břehů krátil
láskou tolikrát
most co nám dálku břehů krátil
láskou tolikrát
Slova stejná jsou
ale bez jmění
jak dá se žít
tak dál
spolu a vzdálení
máš břeh já svůj
blízkost můžem si lhát
pak voda může brát
most co nám dálku břehů krátil
láskou tolikrát
most co nám dálku břehů krátil
láskou tolikrát
Voda pramen má
hluboko v nás
když začne téct
ten proud
tak je tenčí víc než vlas
když začne růst
dálku smí nám dát
pak voda může brát
most co nám dálku břehů krátil
láskou tolikrát
most co nám dálku břehů krátil
láskou tolikrát
Pavel Vrba pro Marii Rottrovou
Bloudím pasáží
(Hudba: Lešek Semelka)
Co z toho mám
že tam bloudím o půl páté
co z toho mám
Kolem dívky rozevláté
Snad chůzi loupí baletkám
Průchod ví to
že já se s tebou nesetkám
je mi líto
Já znám se s každým zákoutím
z dlouhých stání
Ten průchod dříve náš
je tu dál…
Nejsi k mání
Bloudím pasáží
kde jsem vystál pár důlku při čekání
bloudím pasáží
tobě říkaj’ pár pátků mladá paní
Byl bych se pral
když jsem slýchal různé zprávy
byl bych se pral
Víra v dívky je můj návyk
Náš průchod rád ti dosvědčí
máš-li zájem
že právě nejsem největší
vina tvá je
Jdou dívky – v jednu splývají
Čípak vinou
Ten průchod dříve náš
je tu dál…
pátky plynou
Bloudím pasáží
kde jsem vystál pár důlků při čekání
bloudím pasáží
hledám tě tam v půl páté bez ustání
Dál
Pavel Vrba pro Karla Gotta
Pohrdání
(Hudba: Petr Hapka)
Utek’ mi za plentu
kus mýho talentu
a tam se svlíká trochu necudně
Je štíhlej jako Dán
a je to chytrej pán
i když se tváří občas záludně
Boty už z nohou skop’
a říká že jsem snob
a taky ještě že mě naučí
Nejsem jeho drahá
přesto čekám nahá
čekám na to co mi poručí
a VON?
A von se klidně svlíká
jako by čas stál
nevadí mu asi moje nahota
V očích mu divně bliká
tisíckrát to hrál
Protože von je Pán
a já jsem jeho dorota
Až všechno dokoná
pak spadne opona
a nikde nezní hudba nebeská
Já uši napínám
strašně ho proklínám
Vždyť vůbec nikdo nikde netleská
Pavel Vrba pro Hanu Hegerovou
