Jarní očista pro tělo

Tisícileté empirické pozorování a zdravý selský rozum nacházely skvělá a účinná řešení. Velikonočnímu hodování předchází čtyřicet postních dnů. Bylo přesně určeno, co v kterém týdnu jíst, ale ještě spíše co nejíst. Předvelikonoční období začínalo Škaredou středou, kdy byl doporučen suchý starý chléb s vodou, maximálně trochu sušeného ovoce. Dalších šest neděl se absolutně ignorovalo maso, povoleny byly občas ryby. Jedlo se naklíčené a upražené obilí, naklíčený hrách a čočka, peklo se celozrnné pečivo, (většinou nekvašené) sbírala a popíjela se míza z bříz – ale coby nápoj dominovala pramenitá voda. To vše mělo hluboký smysl: hloubkové pročištění po zimních strádáních připravovalo organismus pro začátek jara, který měl přijít s plnou pompou a s co největší energií – a tu dodala ve správný čas moudrá příroda sama téměř pod nos. Kdo by jí odolal?

Lidé, žijící v souladu s krajinou kolem sebe a v každodenním kontaktu s ní si nemohli nevšimnout nabízejících se darů a nemohli na ně nereagovat. A tak jakmile se objevily první známky probouzejícího se jara, sotva začaly rašit jedlé bylinky a zeleniny, hospodyně je horlivě trhaly a předkládaly své rodině v podobě nejrůznějších polévek, čajů, nádivek a salátů. Po dlouhém půstu všem muselo neuvěřitelně chutnat – to je další smysl strastiplného odříkání. A protože Velikonocemi vlastně obvykle začínalo jaro, byl tento jarní start radostný, přepychový a plný elánu – což samozřejmě ovlivnilo i další jarní měsíce. Začátek obvykle bývá podstatný pro další vývoj.

Beran je znamení ohnivé

Jaro i astrologický kalendář začíná znamením Berana. Astrologie mu jako léčivo podporující jeho sílu doporučuje spřízněné rostliny, ke kterým patří bodlák, lopuch, oliva, ředkev, česnek, cibule, pepř, hořčice, kopřiva a koniklec. Tak to je přímo návod k použití. Semeno bodláku ostropestřece mariánského léčí játra a dostane se koupit v bylinkářstvích. Kořen lopuchu se v Japonsku používá uvařený jako výborná zelenina, doporučuje ho i makrobiotika – a teď je právě nejvhodnější doba na jeho vyrývání. Zelené i černé olivy včetně olivového oleje, nejlépe panenského, mají už své zajištěné místo v naší potravě a určitě se do nich nemusíme nutit.

A co se beraního ohně týče, je ho spousta v dalších doporučených zeleninách. Ředkev i ředkvička podporují naši obranyschopnost a to se teď moc hodí. O česneku a cibuli nemluvě, jejich léčivé a omlazující vlastnosti jsou všeobecně známé. A pálivá kopřiva? Její rašící výhonky nám teď dodávají ztracenou sílu, klidně to s ní můžeme pár týdnů přehánět. Kopřivové čisticí čaje, kopřivové polévky, nádivky, špenáty, spařená mladá křehká kopřiva přidaná do salátu – to nás na začátku jara zaručeně postaví na nohy. A to všechno dohromady nám dodá spoustu vitaminů, stopových prvků, antioxidantů, enzymů, a hlavně jarní energie.

Čínská medicína

S prodlužující se délkou dne se mění v našich zeměpisných šířkách počasí i teplota. Jaro začíná rovnodenností, kdy jsou den i noc přesně stejně dlouhé a negativní energie jin, která dominovala po celé zimní období, se dostává do harmonie s pozitivní energií jang, která bude převládat v létě. Jang začíná narůstat první vteřinou jara, v nulovém okamžiku je přesně stejně velký jako negativní jin – ale slovo „okamžik“ v tomto případě skutečně znamená délku stejně dlouhou nebo spíše krátkou, jako je mrknutí oka. Energie teď čím dál více směřuje vzhůru a ven, šťáva stoupá. Nastupuje element dřeva (dáváme větší pozor na játra, žlučník a oči). Zimní element vody (související s ledvinami a močovým měchýřem) už není tak důležitý – pokud jsme ovšem byli v souladu se zimní energií; pokud nikoliv, způsobilo to jarní únavu a slabost, která může přetrvávat hluboko do jara.

Ledviny jsou v čínské medicíně nejdůležitější orgán, je zde kořen jin a jang celého těla a zároveň je to místo, kde se ukládá ťing, základní esence. Něco teď ještě lze napravit: ledvinám škodí příliš mnoho soli, léků a chemických přísad v potravinách. Nemají rády pálivé koření, vadí jim i přemíra bílkovin. Narušení hladkého toku základní životní energie čchi se často projevuje v játrech. Příčinou může být rozčilení, hněv, poranění i špatné vlivy ovzduší, nadbytek sladkých a tučných pokrmů, ale i přemíra jídel kyselých a alkoholu. Probouzímeli se v noci mezi jednou až třetí hodinou, nechme si prohlédnout játra a žlučník, je to totiž jeden z projevů stagnace jaterního čchi. Játrům prospívá pampeliška, není problém vyrýt její kořen nebo sbírat mladé lístky a dělat z nich salát. Také rýže Natural má léčivý účinek. I čaj z třezalky tečkované játrům pomáhá. Nepijme ho však ve slunečných dnech, třezalka totiž způsobuje fotosenzibilitu. A již zmíněný ostropestřec mariánský má na naše játra také blahodárný vliv.

Makrobiotika

Makrobiotika respektuje energetickou vyváženost dne stejně dlouhého jako noci. Obzvláště v období kolem jarní rovnodennosti volí jemnou, přirozeně nasládlou chuť naklíčeného obilí a jiných celozrnných produktů, doplňuje je čerstvou i vařenou zeleninou a nutné bílkoviny nachází v luštěninách a sójových produktech. Makrobiotika ale nemusí být bezvýhradně vegetariánská: potřebuje-li někdo nutně maso, i podle nejstriktnějších zásad si je může občas v malém množství dopřát, přednost se ale dává rybám a malým divoce žijícím zvířatům. Úplně se vylučuje maso z dobytka a drůbeže chované ve velkovýkrmnách a krmené různými náhražkami a léky.

Naprosto nevhodné jsou uzeniny, slanina, masové konzervy, polévky v pytlíku, kravské mléko a slané tučné sýry z něj vyrobené, vše nakládané v octu, soli, cukru a konzervantech. A vše, v čem je destrukturalizovaná hmota v podobě dochucovadel, aromatických přísad a podobných škodlivin. Správný makrobiotik se nedotkne ani ničeho rafinovaného: za tři jedy je pokládán bílý cukr, bílá mouka a bělená sůl. Na začátku jara je doporučeno více chuti nasládlé, vedle chuti neutrální, kyselé, slané a hořké. Těchto pět chutí by mělo být na každém talíři, stejně jako něco červeného, něco zeleného a něco neutrálního. Takže oko se pokochá, chuťové pohárky zajásají a celý člověk ozdraví a omládne. Ovšem chce to čas, vytrvalost a důslednost, úspěchy nejsou okamžité.

Vegetariáni i vegani

O Velikonocích si zaručeně nepochutnají na beránkovi nebo kůzlátku. Vegani se obloukem vyhnou i všem živočišným produktům ve všech podobách, takže je nechají chladnými nejen barvená velikonoční vajíčka, ale i všechno, v čem jsou vejce nebo mléko. Neochutnají ani ždibíneček mazance nebo velikonoční nádivky (ovšem pokud by byla nejen bez uzeného, ale i bez vajec a bez mléka, tak by si dali říct – ale byla by to ještě tradiční hlavička?). Mazanec by jedli, jen kdyby byl výhradně z mouky, oleje, vody a cukru, nic sladkého jim totiž oproti makrobiotikům nevadí. Vegetariáni i vegani svorně sbírají první jarní výhonky, byliny i pupeny, pěstují naklíčená semínka, vyžívají se na nejrůznějších úpravách zeleniny, dojídají kyselé zelí i ostatní zimní zásoby včetně jablek a zbytku zimních hrušek. Nepohrdnou žádným tropickým ovocem, což se nedá říci o makrobioticích. Jedí spoustu brambor (které makrobiotici neradi), ale měli by dát pozor na naklíčené brambory, ty patří do země, ne na talíř. O naklíčené cibuli i jiné zelenině to ale neplatí, tu mohou konzumovat bez sebemenších obav. Odrůda vegetariánů, která si říká vitariáni, jí jen syrovou čerstvou stravu a připisuje jí zázračné omlazující účinky. Teď zrovna mixují mladé oseníčko, které si vypěstovali z pšenice nebo ječmene, a vzápětí popíjejí zelený nápoj z toho vzniklý. Bacily i viry všeho druhu před nimi s vyděšeným nanopokřikem houfně prchají. Tak na zdraví!

Archiv, časopis Krásná, Fotografie: Pixabay