Zámek Štiřín
Dnes to bude, vážení, z trošku jiného soudku. Dostalo se mi pozvání na zámek Štiřín; nikdy předtím jsem tam nebyla. Ano, vím, že snad každý člověk u nás zná „kauzu Štiřín“, ale k tomu se dostaneme…
Ten zámek je moc krásný, dýchá klidem minulosti a něco nádherného z něj vyzařuje. Ale naprostá krása je zámecký park. Viděla jsem v plném květu snad 500 rododendronů neskutečných barev. Projela jsem se tunelem těchto kvetoucích skvostů v golfovém vozíku, seděla jsem pod nejkrásnějším stromem, bukem, starým asi 250 let, který má větve až na zem, a když vstoupíte dovnitř, máte pocit, že jste v kostele. Ten strom je očistný, tam nemůžete ani myslet na něco zlého, ošklivého, špatného.
Celý ten park je zázrak a ten zázrak dokázal zámecký pán na Štiříně. Ano, Václav Hrubý není jen ředitelem zámku, ale je opravdu zámeckým pánem, i když byl několik let na tomto zámku „jen“ zahradníkem. Je o tom knížka. Takovou detektivku jsem dlouho nečetla. Naštěstí s dobrým koncem. Zvůle moci, které se tento člověk postavil, je opravdu zrůdná. Nevím, kdo jiný než já by to mohl posoudit. A on tu bitvu nakonec vyhrál. Je to jako v pohádce, kde pravda a dobro zvítězí nad zlem! Zaplať pánbůh.
Za skoro 30 let dokázal ředitel Štiřína zázrak. Z polorozpadlého zámku a džungle místo parku vytvořil
něco nádherného, kde je člověku dobře, volně, svobodně. Nádherně se tam dýchá a člověk odtud odejde, jako by se vykoupal v živé vodě. Všechno z něj spadne, je jako nahý a znovuzrozený. Nádherný pocit. Bývalý majitel Štiřína musí být v nebi štěstím bez sebe, jak jeho sídlo dnes vypadá. A to všechno dokázal člověk, kterému nejen několik let házeli různí mocipáni klacky pod nohy, nejen neuznali, co všechno ten člověk udělal, ale vyhodili ho, chtěli ho zničit. Léta dělal na Štiříně zahradníka, vlastníma rukama sekal kosou trávu, sám vysadil přes tři sta rododendronů, zachraňoval stromy, citlivě zasahoval do tohoto panství, aby se nově zaskvělo v celé své kráse a aby neporušil historii a mystiku tohoto nádherného panského sídla. Zámeckou kapli, kde byla truhlárna, vrátil do původní podoby. Ta kaple je zázračná. A štiřínský park je skvost. Jsem moc ráda, že jsem to viděla, a už se těším, že tam pojedu, až rozkvetou mé milované hortenzie.
Archiv, časopis Krásná
